Už jsem ve svém vyprávění psal, že moji dva tělesní bratři se zaměřili na mladé ženy z tohoto etnika. Je to proto, že tyto ženy, pokud jsou mladé, to je do dvaceti let, jsou krásné jako obrázek. Problém však nastává po dvacátém roce jejich života. To už mívají pět, nebo šest dětí a vypadají jako stařeny. Bratři to řešili tak, že tu stařenu vyměnili zase za obrázek. A tak to udělali během svého plodného života asi šest krát.
Takže jejich potomci, tedy moji příbuzní, jsou novým vývojovým lidským druhem.
Rodiče a prarodiče těch krásek, které se stali družkami mých bratrů, byli buď cikáni, nebo polocikáni. Ale jejich děti, jsou už Romové.
Kdybyste je postavili vedle svých praprarodičů, tak byste viděli ten rozdíl. Navíc by se k sobě, a to oboustranně chovali, jako by k sobě vůbec nepatřili. Romové mají světlou pleť, jezdí v mercedesech a mají byty přepychově zařízené tak, že jim můžeme závidět.
Jejich vzdálení nepříbuzní mívali jednoho koně a maringotku a kočovali po světě. Dnešní Romové vypadají zcela bělošsky. Dokonce i Hitler, by se z nich radoval, protože mnozí mají dokonce modré oči. Ale kdesi hluboko v genech, jsou jisté indicie, které se zatím nepodařilo odstranit.
Kromě toho, že také rádi kočují po světě, protože je to ekonomicky výhodné. Oni by tady nejraději zůstali natrvalo, ale lidské předsudky a nepochopení, je vyhánějí z domovů.
Ono je totiž stále obtížnější, žít si přepychově, když není žádná pořádná práce.
To například jejich nepříbuzná prababička, to měla snadné. Jednou se objevila v naší vsi. Zjistila si vše o mé mamince a pak přišla s tím, že jí bude věštit z ruky. Maminka byla z toho, co jí ta cikánka z ruky vyčetla, úplně mimo. Pak odběhla na půdu a obdarovala tu věštkyni deseti kilogramy uzeného domácího špeku.
Dnešní Romové jsou také vynalézaví, ale ty jejich finty už skoro každý zná. A tak jim nezbývá nic jiného, než být na sociální podpoře, nebo něco přemístit, ale co, když už všechno rozkradli politici.
Navíc si do nich kde kdo nespravedlivě rýpne.
No zrovna nedávno, ten český vlastenec, jak on se to vlastně jmenuje. Jak mu ta můra kouká z oka. Jó, Okamura. Tak ten si dovolil tvrdit, že ten koncentrační tábor v Letech u Písku vůbec nebyl.
Já si myslím, že by se to mělo jednou pro vždy objasnit.
Pravdou je, že tam jakýsi tábor byl. Nebyl to však tábor vyhlazovací, ale spíše sběrný. Byli tam celé rodiny i s dětmi, a je pravda, že tam někteří zemřeli, ale asi ne tak, že by je SS zamordovali. Oproti jiným táborům, tam s nimi jednali v rukavičkách. A oproti dřívějším zvykům, které panovaly ve středověku, dokonce je tam rozmazlovali. Například ve středověku v Horním Slavkově, byl vydán zákon, který nařizoval občanům, že pokud se ve městě objeví cikán, tak jej měli bez soudu a bez prodlení, okamžitě utopit v odpadní stoce. Dnes se to zdá kruté, ale oni asi věděli, proč tak jednali.
Ale co je nejdůležitější, tak tam nebyli žádní Romové, ale jenom Cikáni.
Nevím, jak by se jim to líbilo, kdyby se mohli vrátit a zjistit, že tu někdo mlží.
Tak že ano, ať je tam památník, ale cikánský, ne romský. Ti romští aktivisté, by se měli rozhodnout, jestli jsou Romové, nebo Cikáni.
Ostatním Romům, kteří dnes žijí, a těch je velká většina, tak těm je to putna. Nic jim z toho nekouká, a aby ztráceli čas a jezdili uctívat lidi, kteří zemřeli, a to už dávno, tak to ani náhodou.
Z pohledu Boha je jedno, zda je někdo Cikán, Čech, Němec nebo Rom. Všichni pocházíme z jednoho člověka, který se jmenoval Adam, takže jsme všichni bratři. Navíc pro KuKluxKlan mám špatnou zprávu, protože Adam byl pleti tmavé. Nemusel být zrovna černý, ale krev měl určitě černošskou. Naproti tomu Eva byla bílá.
Tak, až si vaše krásná blonďatá dcerka přivede domů Afro Roma, tak nezoufejte, možná že to nakonec dopadne dobře, jako v tom filmu, „hádej, kdo dnes přijde na večeři“.