Tak už je to zase tady. Rozdíl je však v tom, že za mých mladých let se vánoce oslavovaly maximálně čtrnáct dní, ale nyní to probíhá tři měsíce.
Již od října jsou ulice, markety a všechno vánočně vyzdobeno. Všude zní koledy a uspávání Ježíška. Lidé jsou usměvaví a broukají si ty melodie. A je opravdu zajímavé, jak ty podmanivé tóny dokážou lidmi manipulovat. Vůbec nezáleží na tom, kým kdo je. Pobrukují si je ateističtí křesťané, spolu s komunisty, anarchisté i někteří uprchlíci z řad muslimů. Všichni jsou radostní a někteří víc, například poskytovatelé úvěrů a obchodníci, protože se těší na bohatého Ježíška.
Ano, všichni jsou v té předvánoční eufórii šťastní, tedy kromě mne. Já jsem nešťastný, chodím s hlavou svěšenou a trpím.
Je to tím, že nemohu nasávat tu bohulibou atmosféru, protože se mi v hlavě uhnízdil ohavný virus a já se jej nedokážu zbavit.
Nedávno v televizi, v jednom filmu, učil strýček svého synovce nemravnou písničku, kterou pak ten chlapec zpíval před školním inspektorem a celou třídou. A tak to mám, kudy chodím, tak si jí v hlavě prozpěvuji a ne a ne se toho neřádu zbavit.
Už jsem dělal vše, ale zbavit se toho nemohu, a tak mi zbývá poslední možnost.
Pane Ježíši, prosím Tě, pomoz mi.
A najednou se mi ozval. Byl jsem mile překvapen a tak říkám, „Jé Pane to je dobře, že mně slyšíš, přeji ti všechno nejlepší k narozeninám, také veselé vánoce a bohatého Ježíška a také šťastný nový rok a hlavně zdraví“.
A on na to „co to meleš za hlouposti, řekni co tě trápí a nezdržuj“.
Ano Pane, v hlavě se mi usadila jedna písnička, které se nedokážu zbavit, smím ti jí zazpívat.
„No když jinak nedáš, tak prosím“.
„Andulko, Andulko, lehni si na záda. Uvidíš, uvidíš, to bude paráda. Nožičky, nožičky, dej hezky od sebe. Pepíček tě odvede rovnou do nebe“.
„No fuj, to se nestydíš. A jak vidím, tak tě to moc netrápí, spíše naopak“, „ale protože tě znám, tak zůstaneš jen u té písničky. To ti druzí, kteří mi zpívají ty ukolébavky, jsou na tom hůře. Oni totiž, když se setmí a myslí si, že už spím, tak ty prasečinky s radostí provádějí“.
„Aha, a Pane, mohu se na něco zeptat“.
„No prosím“.
„Ty máš něco, proti vánocům?“
„No to jsi uhádl, protože já jsem se narodil jako Žid a ti, jak víš, narozeniny neslavili, protože při narození se neví, co z koho vyroste. A proto jsem svým učedníkům přikázal, aby si připomínali den mé smrti, a navíc celý ten ancábl kolem těch svátků, je v režii mého bratra Lucifera.
Já jsem sice založil křesťanství, ale bratříček se postaral o mou popravu. Já se pak vrátil do nebe a on na zemi vše obrátil dle své potřeby. Takže na konci druhého století už měl všechno ve své moci.
Pak vedl své služebníky, křesťanstvo proti muslimům a zavedl inkvizici a další zvěrstva a to tak, aby to vypadalo, že se to děje v mém jménu. Mně zůstalo několik skupinek, kteří mi byli věrní a kteří zažívali kruté pronásledování a mnozí z nich skončili na popravišti“.
„No to jsou věci. Ale vánoční stromeček a kostely, jak jsou krásně vyzdobeny. Všude jesličky s Tebou a u nich zvířátka, mudrci z východu, Betlémská hvězda a ta rozzářená dětská očička, to přece musíš milovat, nebo snad nééé“.
„Rozzářená dětská očka ty miluji, ale já vidím i ta hrůzou vytřeštěná očka malých chlapců, kterým Herodovi vojáci podřezávali krčky, a kdo za to může. No přece ta Betlémská hvězda, za kterou se skrýval můj povedený bratříček.“
„Ale Pane, to už je tak dávno, já se divím, že na to pořád myslíš. Učil jsi nás, že máme svým bratrům odpouštět a jak vidím tak jsi to sám neudělal“.
„Tak to tedy prr, odpouštět ano, ale to se musí nejdříve viník omluvit a napravit škody, a pak se dá odpustit. Ale bratříček se omluvit nemůže, protože to pro duchovní bytosti neplatí, a i kdyby to bylo možné, tak by to rozhodně neudělal. A já navíc nesnáším lež a on je otcem lží“.
„No dobře, a jak to tedy tehdy bylo“?
„Přečti si to v Bibli. Když jsem se narodil, tak Boží andělé se ukázali pastýřům, kteří pásli své ovečky nedaleko Betléma. Z toho vyplývá, že jsem se nenarodil 24 prosince, ale někdy na přelomu září a října. Ale bratříček přivedl mudrce z Babylóna. Nevedl je do Betléma, ale do Jeruzaléma. Tam způsobili nemalý rozruch, protože král Herodes, byl na svou vládu nebývale žárlivý a nepřál si, aby jej nahradil nějaký Mesiáš. Pak si dal od kněží vysvětlil, že mesiáš se má narodit v Betlémě Judově, protože to ti mudrci nevěděli. Herodes jim pak nařídil, aby šli do Betléma a až najdou děťátko, tak mu to měli oznámit, aby jej šel také uctít. Ale oni potom, co mně našli a vzdali mi poctu, byli Bohem varováni, aby nešli za Herodem. A tak odcestovali jinou cestou. A to byl ten krátký čas, který umožnil mým rodičům utéct do Egypta. Protože Herodes nechal povraždit v Betlémě a okolí všechny chlapce do dvou let“.
„Ale Pane. Naší astrologové dokázali, že tou hvězdou nebyl tvůj bratr, ale kometa“.
„No to vás pěkně ohlupují a vy jim to baštíte. Dnes by se řeklo, že to bylo UFO, protože takových světelných úkazů se dnes děje po světě mnoho. Ty jsou součástí znamení, které vás mají přivést k rozumu, ale ti vaši čarodějové vám říkají, že to jsou meteority nebo jiné přírodní jevy, protože si to vaše vlády přejí. Ale tyto úkazy se budou stále stupňovat, až do té míry, že budete umírat strachy.
A co vám pak řeknou. A stejné je to i z těmi obrazci v obilí.
Pak to vyvrcholí, až vám ty vaše létající plechové krabice sestřelíme a vy pochopíte, že to je váš konec. Co potom řeknete svým dětičkám a vnoučkům. Přečti si to v Bibli, je to zapsáno u Lukáše 21 kapitola a verše 11 a pak 25 až 27.
A co se týká té Betlémské hvězdy tak si vezmi atlas a pravítko.
Nyní si protáhni dráhu letu té hvězdy. Z východu skrze Jeruzalém. A kde je Betlém?
Od Jeruzaléma na jih. Už jsi někdy viděl, nebo slyšel, že by kometa mohla tak radikálně změnit směr letu. A je možné, aby se pak zastavila nad domem, kde jsme bydleli?“
„To je hrozné Pane. A nedá se to nějak…..“
„Ano dá, ale tak, že vy se změníte. Já už vás před několika lety varoval, abyste na zemi nedělali takový kravál, ale vy ne, a tak jste upoutali pozornost mého Otce. On nyní sedí, nemluví, hlavu má v dlaních a pozoruje, co tam vyvádíte. Nikdy jsem jej tak zachmuřeného neviděl.
On kdysi nechal spálit Sodomu a Gomoru a okolní města na popel a to jen proto, že tam bujela zvrácenost. A jak to vidí dnes? Samé feministky a emancipované ženy, na druhou stranu zženštilé muže a samé podivné skupinky, které se domáhají svých práv, ale tím šlapou po právech mého Otce, který je Stvořitelem. On je ze staré školy a tak můžete očekávat jen jedno. Jak to říkají někteří vaši protestanští křesťané „Šim pej“, „Každému to, co zaslouží“.
„Pane slyšel jsem, že konec dnešního světa přežijí jen jehovisté, promiň svědkové Jehovovi, je to pravda?“
„Já se nestačím divit, kdo ti zase nakukal toto. Tito lidé patří mému otci a já dohlížím na jejich činnost. Oni jsou na tom jako kdysi Židé. Mají být světlem světa a kázat dobré poselství o Božím království, a až tu práci odvedou tak vypukne velké soužení, to je doba hrozné krize. Já pak sednu a rozdělím lidi na dvě skupiny. Na ovce, které přežijí a skupinu kozlů, kteří budou odstraněni. To znamená, že nebudu dělit na svědky Jehovovi a ty druhé. A dopadne to tak, jako s Židy. Mnozí z nich byli odstraněni, ale Rachabité, kteří žili v jejich zemi, přežili, protože se jejich jednání mému Otci líbilo.
Takže rozhodující úlohu budou hrát vaše skutky. Jak jsem ti to už ukázal v jednom snu. Rozhoduje to, jaký máš oděv. Ale svědkové ti rádi vysvětlí, co máš dělat, aby sis jednou netrhal v zoufalství vlasy.
Také si vzpomeň, jak jsem ti kdysi zachránil život.
Bylo to v Domažlicích, kam jsi odvezl jednu rodinu svědků Jehovových. Oni tam jeli na svatbu jistého příbuzného, který byl v jiné církvi. Ty jsi tehdy ještě svědkem nebyl, ale velice horlivě jsi to učení propagoval. Pak tě v tmavé uličce zastavili dva svatebčané, kteří byli členové policie. Vzpomínáš si, dokonce se tam ve tmě zablýskl i nůž. Na co se tě to ptali“?
No ptali se mně, jestli je pravdou, že konec světa přežijí jen svědkové Jehovovi?
A ty jsi jim řekl, že přežijí všichni upřímní lidé a oni v tichosti odešli.
„Dobře Pane, ale když pro děti ozdobím vánoční stromeček a dám jim pod něj dárečky, aby měly radost, tak předci nedělán nic špatného, že?“
„Udělat si můžeš, co se ti líbí, ale věz, že za to poneseš před mým Otcem odpovědnost. Jednak budeš své děti učit lhát. A za druhé si pozorně prohlédni onen stromeček. On je totiž symbolem, toho co uctíváš. Na vrcholku je Betlémská hvězda. Pak je tu sedm pater, to jest větviček, které vyrůstají z jednoho místa. Všechny ty větvičky jsou ozdobeny svítícími svíčkami a ozdobeny sladkostmi. Betlémská hvězda znázorňuje mého bratra, který je bohem a tvůrcem celosvětového systému, který tu je od potopy. Každé to patro znázorňuje všechny vlády, které existovaly v době vlády jisté supervelmocí. Tak postupně od shora dolů. Nejdříve Egypt, pak Asýrie, Babylón, Medo–Persie, Řecko, Řím a v dnešní době světu velí Anglo-Amerika. Na všech jsou světýlka. Ty znázorňují moudré muže a vládce své doby. Ale ve skutečnosti jsou ovládány démony, kteří jsou podřízeni Belzebubovi, tedy mému bratrovi.
A nyní co se stane?
Nejdříve se rozeberou dárečky. Potom děti ozobají sladkosti. Ženy pak sundají Betlémskou hvězdu a žárovčičky a schovají je do krabice. Potom se stromek vyhodí k popelnici, kde jej pracovníci technických služeb odvezou do spalovny.
To odpovídá tomu, co potká celý svět a to v blízké budoucnosti.
Nejdříve, zcela neočekávaně, vypukne nebývalá ekonomická krize. Potom Já, se svými andělskými vojsky, uvězním bratříčka a jeho démony v propasti. A pak vaši lidští moudří muži, budou ve tmě. A nakonec celý váš výtvor, uvrhnu do gehenny. To je smetiště, kde se spálí.
A tobě zbudou jen oči pro pláč, protože jsi ve chvíli, kdy jsi ukládal dárečky pod stromeček, nevědomky uctíval Lucifera, protože si se tomu stromečku neboli jeho výtvoru klaněl.“
Tak, a nyní máte o čem přemýšlet. Tak s Pánem Bohem.