20. 11. 2019
Vážená paní Gottová.
Touto povídkou, Vám chci vyjádřit hlubokou úctu, kterou jsem k Vám pocítil ve chvíli, kdy mi umíral můj přítel Ron. On byl sice jen „pes“, ale to je pro mne přeci jedno. Pokud někoho miluji, tak je to putna a výsledkem je zlomené srdce.
Navíc to byl můj opravdový přítel, který by za mne bez zaváhání, položil život.
Já píši povídky, ne pro zisk, ale pro útěchu a poučení těch, kteří se učit chtějí.
Váš drahý manžel měl od Boha několik darů. Byl to zpěv, malování a Vás. Já mám také od Boha některé dary.
Je to schopnost psát a vidět věci, kteří jiní nevidí. Pak mám dary, které měl i Váš manžel. Jsou to zvláštní sny a také, jako on, rozmlouvám s Bohem.
V srpnu, kdy Váš manžel připravoval pěveckou show, jsem věděl, že je s ním zle. Napsal jsem o tom povídku, ale k vám se nedostala, protože máte zabezpečení proti všivákům, to chápu.
Váš manžel kdysi zpíval krásnou píseň o lásce. S vaším dovolením část odcituji.
„Kdepak ta láska bláznivá, kdepak se stále ukrývá. Proč na mne nikdy neútočí a ostatní spoutává.
Pročpak ta láska bláznivá, v koutě zůstává atd.“
Já občas navštívím sezení svědků Jehovových, abych se o lásce poučil.
Jednou tam jedna velmi dobře živená paní z vesnice říká:
„Já se vám musím k něčemu přiznat. Já se ráda dívám na televizi na pořad „sex ve městě“, ale slibuji vám, že se už na to nebudu dívat, protože tam o sexu hodně mluví, ale nic neukážou“.
Já se v duchu smál jako blázen, ale pak jsem pochopil, že s láskou je to stejné. Mnoho se o ní mluví, ale to je vše, protože skutek utek.
Ale vy jste mně dostala.
Protože jste se postarala o to, aby Váš manžel umřel v kruhu rodiny.
Když můj čtyřnohý přítel umíral, tak velice naříkal. Bylo vidět, že umřít nechce, zvláště všemi opuštěn. A tak jsme se, se synem a manželkou, střídali a byli s ním. Hladili jsme jej a on byl velice vděčný. A pak v klidu umřel. Nyní, když to píši, mám opět oči plné slz.
S manželkou jsme si potom slíbili, že pokud bude někdo z nás umírat, tak jen v přítomnosti rodiny a ne v „boudě“ a opuštěn.
Proto umím ocenit, co jste pro svého manžela udělala.
Vážená paní, z Bible jsem se dozvěděl a pevně tomu věřím, že někteří lidé jdou po smrti do nebe, ale většina se jich vrátí tím, že budou vzkříšení k věčnému životu na zemi.
Velice bych si přál, aby Váš manžel byl vzkříšen na zemi, protože v nebi jsou andělé, kteří umí také krásně zpívat, ale na zemi Káju potřebujeme.
U zvířat to, jak jsem se domníval, je to jiné a, že oni po smrti nic neví a nemají žádnou budoucnost. A to je pro mne bolestivější než úmrtí člověka, která se vrátí.
A pak se stalo něco nečekaného a nepochopitelného.
Následující den, v pondělí se u nás na dvorku objevila asi roční rezatá kočička. Mimochodem ten můj „bratr“ byl také rezatý. Nikdy před tím jsme ji neviděli. Ona se k nám velice tulila. Tedy k manželce a pak ke mně. Stále chtěla proniknout do domu, jako by někoho hledala. Asi to byl syn, ale on v neděli odjel do Prahy, kde studuje chemii. A v pátek zmizela a už tu není.
Že by to bylo se zvířaty jinak a můj přítel se přišel rozloučit???
V každém případě Vám děkuji. Pokud si budete přát, tak odepište a já vám pošlu pozvánku na svůj blog, kde se dozvíte mnoho zajímavostí a navíc se i zasmějete.
Děkuji, Váš obdivovatel.