13. 4 2020
„Co je to pravda?“
Na to se ptal Ponský Pilát Ježíše. Nečekal na odpověď, protože věděl své.
A my dnes také víme své. Například, že sto krát opakovaná lež, se stane pravdou. Pak, jak se domníváme, tak známe pojmy jako je „pravda“, „polopravda“ a „lež“. Ale pravda, kterou mnozí hájí i nasazením života, je jen dojem, který si pletou s pojmem.
V Bibli je zapsán zajímavý rozhovor, který Ježíš Kristus vedl s jednou celkem morálně zkaženou ženou. Zajímavé je, že mu nevadil její morální profil, ale i tak se vkrádá otázka, proč zrovna jí, (nebo také mně). Ježíš té ženě odhalil, tu největší pravdu, která je pro náš budoucí život, klíčová.
Toto událost je zapsána v Bibli u Jana ve 4 kapitole. Pro nás je klíčový verš 23 a 24. Ježíš tam říká: „Přichází hodina, a je již nyní, kdy pravý ctitelé budou uctívat Otce duchem a pravdou, neboť Otec skutečně hledá takové lidi, aby ho uctívali, Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, musí uctívat duchem a pravdou“.
Zeptám se ještě jednou, proč Ježíš této nemorální ženě, z cizího národa, který neuctíval Jahveho řekl tuto pravdu, když na druhé straně lidem, kteří byli Izraelité a tedy členové stejného národa jako On, a žili mravně, řekl něco strašného.
Najdi si se mnou prosím Marka 4 kapitolu a verše 10 až 12 cituji: „A když osaměl, ti kdo byli kolem něho s dvanácti, se ho začali vyptávat, na ta podobenství.
A přistoupil k tomu, aby jim řekl: „Vám bylo dáno posvátné tajemství Božího království, ale těm venku se všechno děje v podobenstvích, aby ačkoli hledí, hleděli a přece neviděli, a ačkoli slyší, slyšeli a přece nepochopili smysl toho, ani se nikdy neobrátili zpět a nebylo jim dáno odpuštění“.“
Co je tedy klíčem k tomu, aby člověk dostal od Boha svatého ducha a tak pochopil a rozlišil pravdu od lží???
Je to jejich upřímná touha poznat Boží pravdu a ne prosazovat za každou cenu to o čem si myslím já, že je pravda.
Židé dostali od Boha zákoník, který se skládal z desatera, ale také spoustou pokynů, které se týkaly běžného života. Ty byly napsány na papyrus, nebo pergamen a umístěny na boku truhly smlouvy, takže byli stejně důležité.
Ale Židovští učenci, k nimž patřila elita národa, jako farizeové, saduceové a zákoníci, k nim dopisovali své komentáře. A tak se stalo, že pomalounku a polehounku nahradili Boží slovo svým ústním podáním a tradicemi. A nakonec z toho byla lež jako věž.
A lidem to vyhovovalo a tak je Ježíšovo učení v podstatě nezajímalo, protože to byl buřič a poslouchat ho, bylo nebezpečné. Pro ně bylo důležité, aby je tělesně uzdravil a nasytil. Jejich problém byl v jejich srdci, a proto byli Ježíšem odsouzeni a ztratili život. Samaritánka, byla sice hříšná, ale měla upřímné a hloubavé srdce, která nebylo spoutáno předsudky. Dnešní mluvou bych řekl, že to byla hodná a upřímná bestie.
Nyní se vraťme trochu v čase, až do doby, kdy Izrael po deseti ranách, kterými Bůh Jahve, nebo ten, který řekl, „Prokáži se takovým, jakým jsem“.
Jméno Boží Jahve, Židé znali od nepaměti, ale jeho význam poznali až díky těm pohromám, které pokořily všechny Egyptské bohy.
Po čase se usadili v zaslíbené zemi a začaly potíže, protože se Izraelité začali přizpůsobovat v uctívání bohů, které uctívali původní obyvatelé. Šlo to postupně. Například si brali za manželky ženy místních obyvatel. Bůh Jahve je trestal, ale oni neposlouchali.
Před odchodem z Egypta, Jahve použil desátou pohromu, kterou usmrtil všechny prvorozené v Egyptě.
Tuto pohromu přežili jen ti, kteří slavili slavnost Pasah, která proběhla 14 Nisanu. Jaký to byl den to nevím, ale rozhodně to nemohl být pátek, protože následující den byl Sabat a o Sabatu Židé nemohli odejít, protože to by bylo náročné.
Tady záměrně neříkám pravdu, protože to zřejmě byl pátek a následoval Sabat, ale v té době jej Židé ještě nectili, protože desatero dostali o několik měsíců později. Vyber si sám, co je pro tebe pravda.
Každý následující rok, si Izrael tento svátek připomínali. Zajímavé je, že Pasah vždycky nevycházel na pátek, ale například na úterý. Jak to oslavovali??
14 Nisana, nebo v pátek???
Já se narodil 13 v pátek. Kdy to mám oslavovat, když to na pátek vyjde jednou za sedm let??? V pátek, nebo třináctého? A tak to raději neslavím nikdy.
Běžel čas, až se objevil Kristus. A protože byl Žid, tak tento svátek také dodržoval a to vždy14.Nisana, ať to byl čtvrtek, nebo neděle. Ale v den, kdy zavedl Památnou slavnost, neboli velikonoce, jak to v křesťanstvu nazývají, byl Pátek, to je nezvratná pravda.
Byl to Ježíš, kdo vytvořil nové náboženství, kterému se říkalo křesťanství. Židé však zůstali u svého a Ježíše zavrhli.
No a Bůh Jahve, jehož jméno v té době už nikdo neznal, je nechal jako národ i s chrámem Římany zlikvidovat. Přeživší byli rozehnáni po celém světě a jejich zemi obsadili Palestinci.
Až po II. světové válce, jim bylo z popudu OSN, dovoleno vrátit se domů a vytvořit novodobý Izrael. Byly z toto velké problémy a války a místní obyvatelé, kteří tam žili už skoro dva tisíce let, byli vyhnáni jako psi.
K tomu nikdy nemuselo dojít, kdyby Izrael poslouchal zákony svého Boha. Ale oni v době krize už jméno svého Boha neznali, protože jejich moudří muži jej nahradily jen tituly, Elohim a Adonaj. Bůh, nebo Pán. Stalo se to proto, aby ti „Lidé země“, jak je nazývali, nebrali Boží jméno zbytečně do svých špinavých úst.
A to byla ta největší chybička, které se my chceme vyvarovat. Bůh totiž nechal zapsat Žalm 91, ve kterém je návod, jak čelit neštěstím a pohromám, například té, která nás nyní zasáhla.
Jmenuje se Covid-19.
Jsme schopni se poučit a vyměnit svou pravdu za pravdu Boží??
Tak se opět vraťme v čase nazpátek.
Po smrti apoštolů se zase opakoval zaběhlý scénář. Vychytralí lidé začali prosazovat své pravdy a Boží pravdu odsouvat stranou. Převzali Řecké názory a nauky a tak se začala oficiálně zavádět nauky o trojici, nesmrtelnosti lidské duše a s ní i nauka o pekle a očistci a později odpustky atd.
Hlavní úmyslem bylo nebránit pohanům přijmout Krista, se projevilo v uctívání různých svátků. Například narození Ježíše se posunulo o tři měsíce, aby pohané nemusili změnit svůj zvyk, ve kterém slavili v prosinci saturnálie. Stejné to bylo se svátky jara. Ty byly nahrazeny velikonocemi a zařídilo se to tak, aby smrt Ježíše vycházela vždy na pátek. Vajíčka a zajíčkové nehráli žádnou roli.
Problém byl v tom, že pohané uctívali božstva, která byla jarem vzkříšena, ale Bible zdůrazňuje Kristovu smrt, kterou lidstvo vykoupil.
Také, jako den odpočinku uzákonili neděli, namísto soboty. A právě tento nejmenší detail vadí některým nejvíce, ačkoli pátek velikonoční jim nevadí, spíše naopak. Ale toto jsou jen detaily.
Jeden bych zkráceně rozebral.
Ve který den zemřel Ježíš Kristus?
U Židů den začínal v šest hodin večer. Ježíš se sešel se svými učedníky po západu slunce, to je asi v sedm hodin 14. Nisanu a pak byl zatčen, vyslýchán a nakonec popraven. Málokdo ví, že židovský Pasah a Pánova slavnost, a jeho obětní smrt, proběhlo ve stejný den, to je pátek 14. Nisana, včetně uložení do hrobky se odehrálo v jeden židovský den, od šesté večer, do šesté večer. Druhý den byl Sabat.
Hlavní problém nastal se jménem Boha.
Jak jsem již říkal, tak Židé sice psali Boží jméno tetragramatonem, což jsou čtyři hebrejská písmena JHVH. Bylo to psáno zprava doleva, ale vyslovovat to bylo zakázáno. Když to někdo četl, tak místo Božího jména četl Pán, nebo Bůh. Tento nešvar přetrval po dlouhou dobu. Takže i dvě století, v době, kdy byla hebrejská písma přeložena do Řecké Septuaginty, bylo Boží jméno napsáno Hebrejsky, ale text byl řecký.
Ale v desátém století, když byla Septuaginta přeložena do Latiny, tak se na klíčových místech, například v Žalmu 83 a verši 18, který zní: „Aby lidé poznali, že ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí“. Všimli jste si toho???
Byli to katoličtí učenci, kteří jako první, po tisíci letech přeložili Hebrejské jméno Boha do běžného jazyka. Chvála jim.
A stejný trend se opakoval i v době, kdy byla Bible překládána do mnohých jazyků. Později se nevím proč, se od toho upustilo a Boží jméno bylo opět nahrazeno tituly, nebo dokonce tituly pohanských bohů, například Hospodinem.
V dnešní době jsou Svědkové Jehovovi jediní, kteří napsali Boží jméno všude tam, kde se původně vyskytovalo. A to je pravda.
Věřící lidé, se dnes z obavy před Corona virem obracejí v modlitbách ke svým bohům, nebo svatým, například k Marii.
Bude to mít nějaký efekt???
Například modlitby k Marii, co o tom říká Boží Slovo???
V 1. dopise Timoteovi se ve druhé kapitole a verši pátém píše: „Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš“. Takže přes Marii se nikam nedostaneme.
Budeme mít úspěch, když budeme prosit Ježíše???
Ve vzorové modlitbě Ježíš řekl, že se máme v modlitbách obracet na jeho Otce, který nás vyslechne, pokud se k němu, tedy k Bohu obracíme prostřednictvím Ježíšovým.
Ježíš říká: „Budete li Otce prosit v mém jménu, udělám to“. Viz Jan 14:14
To znamená, že pokud máme prosbu, tak nám Ježíš pomůže, ale pokud jí v jeho jménu adresujeme jeho Otci.
Pokud si to ulehčíme a obrátíme se přímo k Ježíšovi, tak nedostaneme nic, protože v Bibli se píše, že je to Bůh, kdo vyslýchá modlitby.
A opět jsme se dostali k Žalmu 91
Ve verši prvním, čteme „Kdokoli bydlí na tajném místě nejvyššího, opatří si nocleh přímo ve stínu Všemohoucího“.
Už jsme se dozvěděli, že nejvyšší Bůh je zároveň Všemohoucí, ale hlavně, že se jmenuje Jehova.
Verš 14, čteme: “Protože upnul svou náklonnost ke mně, opatřím mu také únik. Budu ho chránit, protože poznal mé jméno“.
Jak se Bůh jmenuje, to už víme, ale poznat znamená mnohem víc. Tady bych použil jeden slavný citát z Haškova Švejka.
Jistý důstojníček tam říká Švejkovi: „Vy mne znáte po té dobré stránce, ale až mne poznáte po té špatné, tak zjistíte, že mně vůbec neznáte“.
Věřící lidé jsou v pohledu na Boha zidealiozovaní. To vede až extrémům a oni si myslí, že Bůh je lidským sluhou.
Pravda je opačná. Bůh sice pro lidi učinil neslýchané, ale zároveň má velmi vysoké požadavky.
Navíc poznat znamená, vytvořit si k Bohu hluboký citový vztah, který je podložen znalostmi o Božích vlastnostech. A to je proces, který může trvat mnoho let.
Být členem nějakého náboženství, dokonce jeho horlivým zastáncem, nemusí být výhodou, ale naopak. Bůh hledá lidi, kteří jej uctívají duchem a pravdou, ale aby ho člověk poznal, musí být sám k sobě upřímný a uznat chyby jak v naukách, tak i například v dějinách své církve. Jak se tvé náboženství staví k válkám minulým, nynějším a budoucím???
Líbivá slova o lásce mohou být zavádějící. Taková slova a chvály vedou hlavně k tomu, abyste otevřeli peněženku. Já od nikoho nic nežádám, a tak píši pravdu, která není moc líbivá.
Pokud Bůh zjistí, že mu patříš, tak můžeš s důvěrou očekávat jeho ochranu a pomoc, ale jen tam, na co tvé síly nestačí.
Verš 5 a 6, čteme: „Nebudeš se bát ničeho děsivého v noci, ani šípu, který létá za dne, ani moru, který kráčí temnotou, ani zničení, které plení za poledne“.
Verš 7 a 8, čteme: „Tisíc jich padne přímo po tvém boku a deset tisíc po tvé pravici, k tobě se to nepřiblíží. Jen svýma očima budeš přihlížet a uvidíš odplatu ničemných“.
Verše 10 a 11, čteme: „Žádné neštěstí tě nepostihne, a dokonce ani rána se nepřiblíží k tvému stanu. Dá totiž svým vlastním andělům ohledně tebe příkaz, aby tě střežili na všech tvých cestách“.
V následujících letech se stanou události, ve kterých zemřou miliardy lidí. Nakonec přežije jen hrstka těch, kteří budou Boha uctívat duchem a pravdou.
Jak na tom budeš ty, máš nyní ve svých rukou.