8. 6. 2020
Již od svého mládí jsem měl rád pohádky, protože moje mládí bylo nešťastné. Již v deseti letech jsem se cítil na sto a nyní je to zase obráceně.
Nejlepší pohádka, kterou jsem viděl několikrát, je o třech veteránech.
Je to proto, že vychází ze života a je velice užitečná pro lidi, kteří trochu přemýšlí.
Abyste byli v obraze, tak jí stručně převyprávím.
Tři vysloužilí vojáci se na své cestě z vojny setkají se třemi nad lidskými pidimužíky, kteří jim dají dary v podobě zázračných předmětů.
Nakonec se dostanou pod strom, který se nazývá frňákovník.
A tady to jak nás život učí, v podstatě začíná a mnohdy i končí.
Všimněte si, že to skutečně funguje. U většiny lidí, kteří dostali z „hůry“ nějaký dar došlo k tomu, že jim narostl frňák ,neboli nos a oni začali jednat zhoubně. A není to daleko od věci, když na zdravotním středisku jsou nápisy „nosní, krční a ušní“. To je asi proto, že velký nos, nebo- li pýcha, má úzké spojení s ušima.
Takový podarovaný člověk zkrátka neslyší dobře míněné rady. Dokonce mu způsobují velkou bolest a to vede k tomu, že ty lidi, kteří jej milují a chtějí mu pomoci, nenávidí a straní se jich.
Ti veteráni z té pohádky to nakonec dotáhli tak daleko, že byli připraveni rozpoutat třetí světovou válku. Naštěstí ti nadlidští pidimužíci je sledovali a dary jim sebrali.
Je naprosto nezpochybnitelné, že kdyby nad lidmi nebděl Bůh, tak už tady nejsme.
V Bibli se píše o Kristu “ Vystoupil do výše a seslal dary v podobě lidí „.
Také u proroka Joela se píše, že bude na lidi vylit svatý duch a to se projeví v podobě darů, neboli zvláštních schopností u určitých lidí. Viz Joel 2 kapitola a vrš 28 a 29.
To se částečně stalo v I. století při židovském svátku Lenic v roce 36 n.l.
Píše se o tom v biblické knize Skutky apoštolů v druhé kapitole.
Učedníci Ježíše Krista dostaly různé zázračné dary.
Bylo to mluvení jazyky a také prorocké sny a vidění.
U těch jazyků to bylo zvláštní, protože nešlo o nějaké nesrozumitelné žvatlání, ale ti obdaření mluvili řečmi, kterým rozuměli mnozí návštěvníci toho svátku a kteří pocházeli z různých zemí.
Navíc hovořili o velkolepých Božích věcech, neboli prorokovali o tom, co Bůh ve spojitosti s Kristem pro lidstvo zamýšlí udělat.
Časem se to svrhlo a mnozí předstírali, že hovoří jazyky, ale jen žbrblali nesmysly. Nakonec to apoštol Pavel zarazil, když o mluvení jazyky psal ve svém 1. dopise Korinským ve 14. kapitole.
Zdůraznil tam, že pokud na místě. kde někdo mluví jazyky není někdo, kdo by to přeložil do jazyka posluchačů, tak ať ten mluvka mlčí.
Pokud tedy dnes má někdo pocit, že má tento dar, tak ať to předvede, před veřejností. Musí mít překladatele a hovořit o velkolepých Božích záměrech.
A s darem snů je to stejné, i když jsou jisté odlišnosti.
Sny mohou pocházet z různých zdrojů. Navíc jimi Bůh komunikoval s lidmi vždycky, a to dokonce i s lidmi, kteří mu nesloužili. Například s egyptským faraonem, nebo babylonským králem. To, že s nimi Bůh komunikoval však mělo vážný důvod.
Ale aby pochopili význam těch snů, tak k tomu potřebovali nějakého Božího služebníka, který měl od Boha oprávnění jim ty sny vysvětlit.
Problém však nastal, když dotyčná osoba, která měla sny, nebo chtěla znát budoucnost byla ješitná s nosem na horu. Například izraelský král Achab.
Naslouchal s potěšením falešným prorokům, protože mu předvídali úspěch, ale Božího proroka Micheáše dal uvrhnout do vězení, protože mu říkal pravdu. A jak řekl Micheáš, tak se stalo. Král v bitvě a to naprostou náhodou přišel o život a ti falešní mluvkové pak také.
Ale lidé se nepoučili a rádi si zaplatí věštbu, která jim bude lechtat uši. Dějiny jsou takových příkladů plné.
To však neznamená, že sny, které lidé často mívají pochází od Boha.
Mnohdy jsou inspirované démony a také se pozoruhodně plní.
Dokonce i mnozí svědkové Jehovovi mají sny a to dokonce i od Boha Jehovy, ale bojí se o nich hovořit, protože by je jejich komunita považovala za spojence Satana.
Já je také mívám a nestydím se za ně. Naopak píši si na základě nich povídky. Některé jsou takového rázu, že jsem sám na rozpacích, proč jsem jimi obdařen právě já. Navíc mám i dar s pomocí Boha rozumět tomu, co znamenají.
Když jsem se ptal Boha Jehovy, proč právě já, tak mi ve snu odpověděl. Píši o tom ve své povídce „Pověření II.“
Prý mám něco, co v dnešní době nemá žádný žijící člověk a celém světě. To je co ???
To, co to v pozitivním smyslu znamená, tak to nevím, ale vím, že jsem v mládí napáchal takové věci, že mám 77 smrtelných hříchů. Jeden by byl na ně hrdý, ale jsou mezi nimi i takové, například ve spojitosti se svými rodiči. Těm jsem ublížil tak, že to mám stále před sebou a nikdy se toho nezbavím.
To znamená, že i kdybych byl kdo ví čím, tak mi ten frňák nenaroste, protože jsem v duchu stále v prachu a popeli.
No a to je asi ten důvod, proč mám od Boha takové výsady.
Ale i moji známí a přátelé mají sny a mnohdy velice zajímavé.
Například můj tchán, který je svědkem Jehovovým už více než padesát let mi jednou jeden, který jej vyvedl z míry vyprávěl. A bylo vidět, že jej rozrušil, protože ještě po roce jej vyprávěl mému příteli Krištofovi.
Zdálo se mu, že chtěl někam jít a zjistil, že má na každé noze jinou botu. Já to přešel s úsměvem, protože cizí sny většinou nerozebírám. Ale u něj to je asi tak, že mu Bůh oznámil, že slouží dvěma pánům, ale to jen hádám, protože to není můj sen a Bohem jsem to nerozebíral.
Můj přítel Mirek, také slouží Bohu Jehovovi skoro čtyřicet let. Zpočátku byl velice horlivý, ale časem se nechal jinými rádoby svědky natlačit do situace, kdy se mu rozpadla rodina a on byl na smrt.
Náš přítel Krištof se o něj začal duchovně starat a zasvěcovat jej do tajů snů. To pochytil ode mně.
Mirek tomu moc nevěřil a trvalo to minimálně rok, než jej Bůh Jehova skrze sen oslovil.
Zdál se mu, že jej dav lidí tlačí před sebou. Nejdříve ztratil jednu botu a nakonec byl bos.
Nakonec se začal tím davem prodírat zpátky, protože chtěl najít ty své boty.
Nemít boty znamená, že jsem pro Boha ve službě nepoužitelný.
Krištof se mně ptal, zda nevím, co to má znamenat. Řekl jsem mu, že nevím, protože to není sen určený mně a já nemám oprávnění vykládat sny jiných. A co se nestalo.
Mirek po nějaké době pocítil blízkost Jehovova ducha a radost, která je s tím spojena.
A já si v duchu říkal. Vidíš ty jsi měl dojem, že by se Mirek neměl vracet do minulosti, ale pravdou je pravý opak.
Pochopil jsem, že mu Bůh ve snu řekl, že se musí vrátit až tam, kde odbočil z cesty života a té cesty se držet.
Chápete ???
Vykládat sny bez Boha je jako sázka do loterie.
Z toho plyne poučení a to, že mít dar snů je jedna věc, ale je tu nutný i dar sny s pomocí Boha rozluštit.
A proto radím POZOR.
To se týká především mého přítele Krištofa.
On byl zpočátku uchvácen mými sny a moc prosil Boha, aby je také měl.
Bůh jej nakonec vyslyšel a on je začal mít. A nejen to, začal je i vykládat. Já jej od toho mnohokrát odrazoval a varoval, ale marně. Mnohokrát jsme si kvůli tomu vjeli do vlasů a on se mě, tedy mých dobře míněných rad chtěl zbavit.
Mě to samozřejmě netěší, ale jeho výklady a jiné věci jsou mementem.
Já se na něj ptal Boha Jehovy a říkám mu. Potřebuji od Tebe ve spojitosti s Krištofem jasný důkaz, že jeho sny jsou od Tebe.
Otevřu si Strážnou věž a na té straně, kde jsem to otevřel byl rámeček, který říkal, „V dnešní době je nezpochybnitelné, že na Boží služebníky působí Boží svatý duch, jak je to řečeno v proroctví Joela ve druhé kapitole a verších 28 a 29.
Takže mám jasně Bohem potvrzené, že Krištof má sny, které pochází i od Boha.
Ale výklad jeho snů v porovnání s tím, jak jsem je s Boží pomocí pochopil já je s velkým otazníkem. A navíc jsou tu i jiné varovné indície, které u něj vedou k euforii.
Jde o to, že on ve svých snech pronásledoval démony a zavazoval je do pytle z čehož měl nesmírnou radost.
Nyní z Bible pochopil, že Ježíš a ani král David by se k někomu, kdo měl Boží schválení, ale přišel o něj nikdy nechoval neuctivě. Protože by Bůh Jehova takové jednání odsoudil.
Otázkou nyní je, v jaké moci ty nadpozemské bytosti chytal a proč se před ním hrůzou chvěli ???
Jediná rozumná odpověď zní. Dělali si z něho šoufky, aby uvěřil ve svou nadlidskou moc a tím ztratil Boží přízeň a ochranu a oni jej mohli používat proti mně.
To se Krištofovi určitě nebude líbit, ale věřím tomu, že to s Boží pomocí překousne, jinak mu naroste frňák tak dlouhý jako měla ta princezna z té pohádky.