24. 8. 2020
A je tu opět pátek a já jedu na chalupu. Uplynulo sedm dní od chvíle, kdy mi bylo skrze automobilový rébus sděleno, že mám některé věci změnit.
Já tam jedu v očekávání, co zajímavého se asi stane.
V Plzni na inkriminované křižovatce jsem si ničeho nevšiml. Pak se blížím k té zatáčce, ze které se minule vyřítilo to auto se značkou 3 K 9. V duchu rozmlouvám s Bohem a říkám mu, jestli jsem to, cos mi ukázal pochopil správně, tak ať z té zatáčky vyjede auto, které bude mít v poznávací značce číslice 3 a 9.
A jak se blížím k místu určení tak vidím, že vyjelo jedno, pak druhé a za ním třetí auto, ale ani jedno nesplňovalo zadané kritérium.
Ale ve chvíli, kdy jsem byl přesně na tom místě jako minule, se objevilo auto a já vidím, že jeho poslední dvě čísla jsou 3 a 9.
Minule, to je na začátku zprávy to byla čísla na začátku , ale nyní na konci značky. Udělalo mi to radost, ale říkám Bohu. Abych to mohl brát za bernou minci, tak by se to dle biblického pravidla, mělo opakovat ještě jednou.
O několik kilometrů dál jsem v Klatovech na kruhovém objezdu, dával přednost autu a co nevidím, jeho číslo končí dvojčíslím 3 a 9.
A tak si říkám 3 a 3 je 6 ; 9 a 9 je 18 děleno 6 jsou 3.
To znamená, že jsem věci nepochopil zcela přesně, ale že jsem na správné cestě a že dostanu další informace, a abych této věci věnoval důraznou pozornost.
Přijedu na chalupu a syn mi říká, že tam byl Pražák. To je ten „přítel“, kterého mi Jehova ve snu ukázal, jako růžového červa, který má na vodítku za hlavičky spoutané malé psíky, kteří se mě ptali líbeznými hlásky, „Máš nás rád, máš nás rád ?“
Z toho co syn mezi řečí utrousil, jsem pochopil, že mu už ten obojek také nasadil na hlavu. V duchu mě to pobouřilo a syn říká, že se Pražák, pokud budeš chtít ještě objeví v neděli.
Sobota uběhla a nic se nedělo, akorát jsem si na toho červa brousil zuby.
V noci jsem se probudil ve čtyři hodiny a nemohl znova usnout. Tak rozmlouvám s Bohem a přemýšlím.
A najednou se mi to v mém mozku začalo všechno urovnávat a řadit a já žasnu. Uvědomil jsem si, že jsem před čtrnácti dny četl ve Strážné věži článek, který se jmenuje „Sjednoť mé srdce, aby se bálo tvého jména .“
Velice moudré rady obsahují odstavce 15 až 18. Já si při čtení tohoto článku říkal, „Tuto Strážnou věž si musím schovat, protože se mi to může někdy hodit .“
A tady jí máme. SV červen 2020, strana 12 – 13
Pozorně si všimni co se zdůrazňuje v 17 odstavci : „Podaří se ti to, když dokážeš svoje myšlenky, touhy a pocity sjednotit a uvést do souladu s Jehovovými měřítky.“
Ne s měřítky lidí, například s měřítky „věrného a rozvážného otroka“, protože to jsou jen nedokonalí lidé.
To jsem ještě netušil, že se v té chvíli rozběhla nadlidská práce, jak to zařídit, aby se stalo to, co se stalo na té křižovatce v Plzni. Ono je to vzdušnou čarou asi 100kilometrů od Karlových Varů.
Zařídit, aby se pět správných aut setkalo, ve stejnou chvíli, na správném místě, je z lidského pohledu nemožné. Oni to měli i ti andělé, kteří to zařizovali obtížné, ale zvládli to dokonale, chvála jim.
Když jsem si to uvědomil, tak jsem upustil od toho, že toho červa zašlápnu, ale využiji v souladu s Boží vůlí.
Po desáté přišel i z manželkou a já je přivítal a uvedl do kuchyně.
Tam jsem jim řekl, že bych od nich potřeboval poradit s rébusem.
Sedli jsme si ke stolu a já jim začal kreslit tu situaci na té křižovatce. Postupně jsem viděl, jak jejich tváře tuhnou a bylo mi jasné, co se v jejich mysli odehrává. Nakonec mi manželka červa říká „Víš, kdo je to Roubal ?“
Prý to byl také Svědek Jehovův, ale odešel ke katolíkům, protože jej prý naše učení nenaplňovalo.
Pak se začal věnovat spiritizmu a nakonec spáchal pět vražd“. Ona prý dokonce u něj bydlela v podnájmu.
A já si v duchu pomyslel, škoda,že nezabil také tebe.
Jí se v tu chvíli zmocnil nějaký zlý duch a ona mi začala vyčítat, že svého syna zotročuji a nedovolím mu, aby se mohl více stýkat s mladými atd.
No a já jí usadil slovy, aby se mi nepletla do rodinných záležitostí. I červ pochopil, že to přehnala a usadil jí slovy, že mám pravdu.
Mě se v té chvíli vybavila v mysli Ježíšova slova, která jsou zapsaná v knize Matouš 10 : 24 až 28.
Tam je napsáno „Učedník není nad svého učitele, ani otrok nad svého pána. Stačí, že učedník bude jako jeho učitel a otrok jako jeho pán. Jestliže lidé nazvali hospodáře Belzebubem, oč více tak budou nazývat členy jeho domácnosti ? Proto se jich nebojte, neboť není nic zakrytého, co nebude odkryto, a nic tajného, co se nestane známým. Co vám říkám ve tmě, říkejte na světle; a co slyšíte šeptat, kažte ze střech domů. A nemějte strach z těch, kdo zabíjejí tělo, ale nemohou zabít duši; spíše mějte strach z toho, kdo může zahubit tělo i duši v geheně.
Tady jsem změnil taktiku a přečetl jim ten odstavec ze Strážné věže.
S tím souhlasili, ale když jsem se zeptal, jestli to náhodou neplatí i u obrázků v naši literatuře, tak nastal obrat.
Červ tvrdil, že Strážná věž pro něj není žádnou autoritou, ale Bible. A u obrázků, které jsem jim ukázal, říkal, že si jich nevšímá a mnohé omluvy pro ty packaly, kteří to tam malují a že se nemám zaměřovat na kritiku ale lásku. Oni prý takto jednají.
Prý byli nedávno v Americe v tom novém sídle naší společnosti, a že hned ve vstupní hale je praštil do očí obraz Ježíše Krista, který má výrazně modré oči. Dokonce prý hovořili i s tím malířem, který se rozplýval blahem nad svým výkonem. Byl to prý starý bratr a oni jej pochválili.
To mě šokovalo a v duchu si říkám, tam přichází tisíce návštěvníků z celého světa, jak ty oči vnímají oni ???
Ten starý bratr byl asi bývalý nacista a stále je rasistou, protože ví, že Ježíš byl Žid, takže jeho oči byly asi hnědé. Jemu se splnil životní sen a své srdeční emoce mládí přenesl až do ústředí Božího domu. Viz povídky č. 53 a č.54 v oddíle III. Pověření.
Pak jsem přešel k pedofilii.
On tvrdil, že se na to ptal, ale že to k soudu dali odpadlíci, kteří touží vyzískat bohaté odškodné.
Na to se do mě pustila červice, že to bylo asi pochybení některých bratrů, protože věrný otrok ve Strážné věži jasně uvedl, jak se má v takových případech postupovat.
Já jí usadil tím, že otrok se k tomu tímto způsobem vyjádřil až po té, co prohrál soudní řízení a platíme 4 000 dolarů za každý den prodlení, dokud nevydáme ty pedofily justici.
Pro ní to byl šok, ale červ jí uchlácholil tím, že z jejich kapes to nejde.
Já mu pak říkám „ti údajní odpadlíci,“ jsou rodiče těch zneužitých dětí.
Pak začal tát s tím, že mu je pedofilie odporná a že se během života setkal asi se třemi případy a ví, jak těžké to pro ty oběti je i po mnoha letech. Prý tam jedna sestra byla takto v dětství zneužita a i dnes, kdy je vdaná a má dvě děti, trpí depresemi.
Dokonce prý i mnozí katoličtí kněží si v kriminálech odpykávají trest za zneužívání dětí a jsou přitom nevinní.
Já mu na to říkám, že u nás je sestra, kterou dvakrát znásilnil jeden člen sboru a to potom, co jí vylákal na hřbitov, aby spolu položili květiny k jedné mrtvé sestře.
Celý život velice trpěla traumaty, ale nikdo se tím nezabýval. Dnes v sedmdesáti letech byla vyloučena, kvůli alkoholizmu.
Nakonec uznali, že pokud on ví o třech případech a já o dvou, tak jich v naší republice budou stovky a celosvětově, deseti tisíce.
Ptám se jej, jestli to předali policii, že prý ne, protože se na to tehdy nevztahovala oznamovací povinnost.
V tom rozhodně nemá pravdu, protože za komunistů to byla občanská povinnost, kterou Svědkové Jehovovi nerespektovali, zrovna tak, jak je tomu dodnes.
On by prý dnes neváhal ani na chvilku a oznámil to. A pak mi začal radil, že pokud o takovém případu vím, tak bych to, pokud mi to dovolí svědomí, měl oznámit na policii.
Ale jemu nedochází ta skutečnost, že tady nejde o svědomí, ale projev věrné oddanosti vůči Bohu a Kristu.
Zeptal jsem se jej, jestli to platí i v případě drog.
Já u takového případu byl a byl jsem cestujícím dozorcem před deseti svědky varován, že pokud o tom budu mluvit, tak mě vyloučí jako odpadlíka.
A jsme doma.
V té Strážné věži, která vyšla v srpnu 2020, je ještě jeden zajímavý článek, který se jmenuje „Vraťte se ke mě.“
V něm se píše, že se mnozí nečinní chtějí vrátit, takže jim pomozme.
Ale já se ptám, jak se mohou vrátit ti „odpadlíci“, kterým byly sexuálně zneužity děti.
K těm pedofilům, kteří tam stále zaujímají přední místa ???
To je nemožné. To nejdříve musí v naší organizaci proběhnout revoluce a pak přijdou.
Když jsem to vše konzultoval s mým přítelem Krištofem, tak mi řekl to, co zažil on.
Prý byl v sobotu v jižních Čechách navštívit Husův dům.
Po cestě se ptá Boha Jehovy, „pokud se ta záhada s auty, kterou řeší Smoke, TÝKÁ TAKÉ JEJ OSOBNĚ, tak ať potká auto, které zapadá do číselné řady, kterou viděl Smouk.
A co se nestalo.
Někde u Sušice jede za dvěma auty. To první jelo velice pomalu a tak jej to druhé předjelo.
O on vidí, že to auto má poznávací značku 3 K 7
Docela mě překvapil, protože to správně spočítal a vyhodnotil.
Vyšlo mu 3, 7 a 10
Znamená to. Důrazně se naplno věnuj nebeským věcem, neboli Pracuj naplno na posvěcení Božího jména.
Navíc, že ty informace, které nám byly předány, pochází od Boha a jsou úplné, Č. 7
On už poslal dopis na několik odboček Svědků Jehovových, ale zatím žádná odpověď nepřišla, ani nepřijde.
Nyní získal další adresy a pošle varovnou zprávu.
A pak si najmeme nejlepší právníky a uděláme to, co mi radí růžový červ a „věrný a rozvážný otrok“ ve Strážné věži.
Budeme okamžitě exkomunikováni a všemi zavrženi. Ale nám jde o věrnou oddanost a o posvěcení Božího jména.
A vy budete našimi svědky, že jsme nejednali v nenávisti nebo pomstychtivosti, ale pod vedením andělů a Ježíše Krista.
Za dva dny na to jsem měl sen, ze kterého jsem nebyl ani trochu moudrý.
Zdálo se mi, že mám na zádech velký a velice těžký náklad. Já se z ním trmácím cestou, necestou. Nakonec jsem někde přišel k malému motocyklu a snažil jsem se na něm jet, ale zrovna napadalo asi půl metru krásně bílého sněhu, takže jsem zastavil a nevěděl jak dál.
Najednou ke mě přiběhl velký pes, vlčák. Nejdříve na mě stekle štěkal a tak jsem vytáhl dvě kuřecí stehna a on je sežral. Vrtěl přátelsky ocasem a já si všiml, že má hlavu ovázanou koženými řemínky, jako ty čivavy, akorát rozdíl by v tom, že ty čivavy to měly na těsno, ale on docela na volno. V duchu si říkám, to mi něco připomíná. Vzal jsem jej za ty řemeny a říkám si, toho psa si ponechám, asi jej budu potřebovat.
Ráno se probudím, ale vůbec jsem to nechápal.
Pak jsem napsal červovi email, ve kterém jsem jej varoval, pokud bude mlčet, protože o tom svinstvu, které se tu děje, slyšel., tak ať jedná dle pokynů 3.Mojžíšova 5 : 1
V tom dni mi volal a štěkal na mě, že volal na odbočku a že jej ujistili, že ode mne nic nedostali a dokonce vše prohrabali a nic. On tvrdil, že to přeháním, a že vylévám špinavou vodu z vaničky i s dítětem.
Ale také se zmínil o tom, že včera, čirou náhodou potkal na Karlově mostě, jednu naší sestru s nácti letým synem, který byl také sexuálně zneužíván.
Nabídl mi, že mám napsat dopis na odbočku a doručit jí na jeho adresu, a on zaručí, že se to dostane do kompetentních rukou.
Já si v tu chvíli vzpomněl na ten sen o té přehradě. Byli tam dvě moje děti, které před tou špínou, která se valila z prolomené přehrady chtěli zachránit úprkem a vyškrábat se na hráz. Povídka č. 53, povídkách v oddíle III.
Oni obě, jsou ve spojení s tím červem, a již tehdy mi bylo ukázáno, kdo to mlčení provalí, ale pochopil jsem to až nyní.
Já červovu nabídku rád využiji, protože v tom vidím Boží ruku, akorát ten červ netuší, že pootevřel Pandořinu skříňku.