Co jsem to zač. 16.5.2021
Už jsem psal, že když jsem se narodil, tak jsem byl šedivý a pokálený.
Sestřičky mi prorokovali, že se stanu starostou, ale soudily jen podle vlasů a nevzaly v úvahu ty lejna ve kterých jsem se válel.
A právě ty hrály a hrají v mém životě hlavní roli.
Já dostal do vínku mnohé dary a schopnosti, ale ty lejna měly vždy navrch.
Postrádám totiž vlastnosti, které jsou v lidském světě pro úspěch klíčové. Nemám tu zdravou dravost a sebestřednost a bezohlednost. Nemám touhu jiné ovládat a řídit jejich život.
Proto jsem to také nakonec nikam nedotáhl.
Můj mladší bratr byl jiného ražení.
On se snažil celou rodinu ovládat a řídit, protože rodičům to bylo putna.
Zkazil nám tím, a to všem celé mládí.
Mně si ale nikdy nepodrobil. Každou chvíli mně fyzicky napadl, abych jej poslouchal jako svého vůdce, ale nikdy mně nepřepral.
Podobné to bylo v době, když jsem boxoval.
Na trénincích byli moji kamarádi pro mně jako myš pro kočku.
Ale když jsem se s nimi ocitl v ringu, tak jsem žasl. Oni se změnili v dravé šelmy a chtěli za každou cenu vyhrát. To se jim sice nepodařilo, ale těžko jsem to rozdýchával.
A tak to šlo stále se mnou.
Na každé tancovačce jsem se popral, ale nikdy konflikt nezačal. Vždy jsem jej jen ukončil.
Pak jsem se stal Svědkem Jehovovým a problém zůstal.
Všechny ve svém okolí jsem obrazně převyšoval o dvě hlavy, ale netoužil jsem po postupu po organizačním žebříčku.
To se u svědků dělá tak, že kariérista klekne před staršími a před cestujícím dozorcem a prosí o úřad, aby mohl lépe a více sloužit potřebným.
Oni mu pak dají úkol, v souladu s Biblí, kde jsou napsány požadavky pro takto oddané Boží ctitele.
Podle Bible by měl být vyzkoušen, zda je vhodný.
A tak mu svěří nějakou špinavou práci.
Například falešně svědčit proti někomu nepohodlnému, třeba Smoukovi.
Samozřejmě, že to udělali rádi, protože si tím otevřely dveře k nebývalému „duchovnímu“ růstu a já se stále válím ve svých lejnech.
Ale abych pravdu řekl, tak mi to vůbec nevadí. Jsem „svým pánem“ a mám klid a čisté svědomí.
To jedem můj známý je jiného ražení.
Velice se mu líbili mé sny a on je moc a moc také chtěl mít.
Prosil Boha Jehovu tak dlouho, až je dostal.
To bylo pro mě překvapivé, protože takové věci se nadají na Bohu vymodlit.
Pak se stalo něco velmi zvláštního.
Celý život jej trápili démoni a nyní je začal ve snech pronásledovat a svazovat do pytlů.
Pak mu bylo zjeveno, že Ježíš se narodil ve hříšném těle, tak jako i on, ale pomocí ducha od Boha nezhřešil a tak se stal dokonalým. Byl přesvědčen, že to dokáže také a sny jej v tom podporovaly.
Pak přišel s tím, že má od Boha zázračný dar uzdravování. Atd, atd.
Nakonec zjistil, že po smrti půjde do nebe, kde bude po Ježíšově pravici soudit lidi a anděli.
A vrcholem všeho je jeho přesvědčení, že už je zapečetěn.
To znamená, že to už má jisté.
A pod působení svého „Otce“ a snů začal podnikat kroky v tom, že svěří svou manželku a synka do péče jistého Svědka Jehovova, kterého si vybral, protože co nevidět bude vzat do nebes a oni tady zůstanou.
Čáru přes rozpočet mu však udělala jedna mladá žena, která je nedlouho Svědkem Jehovovým, když mu řekla, že ve Strážné věži vyšel článek, který říká, „Na zemi dnes žije několik tisíc pomazaných lidí, kteří mají naději, že po smrti budou žít v nebi. Ale ani jeden z nich není zapečetěn, protože k tomu dochází až v den jeho smrti.
Jeho pozůstalí pochovají jeho tělo a ani netuší kde je, zda v nebi, nebo v pekle.
Posuďte sami, od koho má můj přítel ty sny? Kdo se jej snaží sprovodit ze světa a to tak, že je z toho šťasten ?
Bůh je láska a nemá zájem tady zanechat mladou vdovu s malým chlapcem. Ani není možné si nebeskou naději vymodlit, tak jak to opět tvrdí přítel.
Tyto věci posuzuje sám Jehova a do nebeské vlády povolává ty, kteří pro to mají jisté vlastnosti a letité zkušenosti, ale oni pak svým životem musí dokázat, že jsou vhodní. On už je vybírá 2 000 let a najednou se splaší a hrrr, konečně našel toho nejlepšího ze všech.
Je to duchovní stavba, která se staví se živých kamenů.
Já stavěl na zahradě opěrnou kamennou zeď a tak vím o čem je řeč. Ty kameny musí do sebe pasovat a přitom je každý jiný. Dá to dost práce najít ty správné ve správném pořadí.
Já měl z toho tak vytahané ruce, že jsem se tři roky ani neučesal.
Proto Ježíš řekl svým ctižádostivým apoštolům, že ty správné lidi na správná místa Jeho Otec dosazuje sám a nikomu jinému to nesvěřil.
Snad si přítel v klidu vše důkladně zváží, ale k tomu potřebuje pokoru a ne sebestřednost a ne si něco u Boha prosadit.
Bůh neodpoví, ale démoni mají dost důvodů, aby se mu důkladně pomstili za ty pytle.
A příteli hrozí, pokud neudělá rázné kroky k záchraně, že do roka zemře. Problém je v tom, že nikdo nebude vědět zda je v nebi nebo v tom pekle.
Při psaní této povídky se stala zvláštní věc.
Najednou jsem slyšel jak zvoní zvonek, který nemám. A tak jsem se zvedl a podíval se na mobil, jestli náhodou nezvonil on. Ale by v klidu a bez záznamu.
Vyšel jsem z chalupy a u vrat stojí nějaký muž.
Ptal jsem se jej jestli náhodou netroubil a on že ne, jen vystoupil z auta a uviděl, že přicházím.
On přišel odečíst elektřinu a tak se jej ptám, jestli věří ve vyšší moc.
On se zarazil a říká, „mám v životě jisté zkušenosti a zážitky, které mne k tomu vedou.“
Dal jsem mu pozvánku na Blok, aby si mohl číst moje povídky a on to z oceněním přijal.
O čem to svědčí ???
Že na mě v tu chvíli působil svatý duch a píši pravdu.
A proto ti milý příteli ani trochu nezávidím, protože jsi se nechal chytit do pasti.
Buď do švestek zemřeš a to následkem toho, že ti Bůh odejme ducha života, to znamená pro lékaře a patology velkou záhadu.
Pokud by to bylo následkem nehody, tak se o to postarali démoni.
Ale pokud zůstaneš na živu, tak jsi lhář a falešný prorok.
V tom případě se na tebe bude vztahovat proroctví zapsané v knize Zecharjáš 13 : 2 až 5.
Pokud se tě pak někdo zeptá proč tak nenávidíš Smouka, tak jim zkrátka řekneš, „protože mě odhalil.“
Ale to se teprve uvidí.
Navíc nemám důvod ti přát něco zlého, ale zahrávat si s Bohem je velmi vážný hřích.
Já píši jen pravdu, jak jsem veden duchem, tak mi to odpusťte.
Váš Smoke