12.5. 2020
Sen o tom, jak lovím ve studni utopeného vola a obrovský krystal
Všeobecně mám lidi rád, ale jsou i tací, které nemusím a dokonce se některých i bojím.
Asi před patnácti lety jsem měl sousedku, která patřila do té třetí kategorie.
Byla malého vzrůstu, ale co scházelo na výšce, dorovnala na váze, ale hlavně na své výřečnosti.
Já se s ní dal jednou do řeči, protože jsem jí neznal a tak začalo asi tříleté drama. Kdykoli jsem jí potkal, tak mluvila a mluvila a nebylo možné se od ní odtrhnout. Její manžel to vyřešil tak, že se předčasně odebral na onen svět a mně hrozilo něco podobného.
Největší problém nebyl v tom, že moc mluvila, ale v tom, o čem mluvila.
Ona totiž vlastnila jednu zajímavou knihu, která pojednávala o Jezuitech. To byl a je jistý významný katolický řád, který má velkou moc. Například to byli oni, kdo řídili soudní procesy s čarodějnicemi a odpadlíky. A v té knize, kterou mi nakonec vnutila, jsem se dočetl, že Jezuité plánují vytvořit v budoucnu nový celosvětový společenský řád, ale bez Boha.
Ona byla jistým způsobem posedlá, až do té míry, že i katolický kněz ji vykázal z kostela s tím, že už do něj nesmí vkročit. A tak se asi proto upnula na mně.
Nakonec, jak jsem již přiznal, mi vnutila tu knihu. Byla to obsáhlá černá bichle a já v ní četl asi dva roky.
Po roce od půjčení se její přístup ke mně nějak změnil. Často se mě ptala na zdraví a jiné banality, až z ní nakonec vypadlo, že to je divný.
Divný bylo to, že každému, komu ji půjčila, tak do roka natáhl krovky a já pořád ne a ne.
Nakonec jsem jí tu prokletou knihu vrátil a stalo se něco divného.
Do roka zemřela.
Další člověk, který žije v našem městě a který patří do té druhé kategorie je jistý muž.
Už jsem o něm psal v jedné povídce, jak jej manželka vyhodila na ulici s tím, že není co dát mezi nohy. On se živil kdovíjak, jen ne prací. Jednou si napsal inzerát, ve kterém stálo, že za pouhých pět korun, pošle poplatníkovi zaručený recept na zhubnutí.
No a těm pacientům napsal „Nežer, ty prase“.
Já jej občas potkávám. On je velice nemocný. Sotva táhne nohy za sebou a člověk by řekl, že tu bude maximálně do švestek. Ale on odejít nehodlá a to ani náhodou, protože k tomu má opravdový důvod.
Já mu kdysi vyprávěl o tom, že v Bibli se píše, že lidé budou žít věčně v mládí a zdraví a že se té doby dočkáme.
A že prý si na to počká. A čeká a čeká. Ne proto, že by tomu tak věřil, ale kvůli mně.
On totiž čeká na to, až zemřu. Pak bude zvonit byt od bytu a všude bude říkat „slyšeli jste o tom, že Smoke natáhl bačkory, a vidíte už to má za sebou“a přitom tvrdil, že bude žít věčně“.
A teprve potom v klidu zemře i on.
A to mně nutí, abych neumíral, dokud on žije.
Do té první kategorie patří jedem můj přítel z Prahy.
O tom už jsem toho napsal víc než je zdrávo.
On má mou knihu, ale nikde se tím nechlubí a já si myslím, že to je velká chyba, protože by jej jeho kamarádi vyřešili.
On má v Jehovově organizaci jisté postavení, které mu umožňuje jezdit po republice a na programech svědků Jehovových se předvádět přednáškami.
Což o to, on řečnit umí.
Nedávno jsem byl napojen přes internet s jedním sborem a on tam zrovna perlil.
Měl přednášku na téma „Je konec světa blíž, než si myslíš“. On měl mít přednášku na jiné téma, ale příchod korona viru jej přimělo ke změně.
Já to se zaujetím poslouchal a nestačil se divit, protože tam uváděl jisté věty, které jsem já napsal ve své knize. On je navíc diplomaticky zabalil, ale ke škodě věci.
Já ve své knize píši, že věrný otrok, to je naše vedení v Americe , už několikrát uveřejnili svůj výpočet, kdy nastane konec světa, ale samozřejmě chybný, protože nedostali od Boha k takovým výpočtům ani pověření, tak ani svatého ducha. Navíc, když se ptali učedníci Ježíše na to datum, tak je pokáral a řekl jim, že to není jejich věc, aby to věděli a aby si hleděli své práce atd.
A od něj slyším „Tady, kde kdo něco vypočítává, ale Ježíš jim jasně řekl“ atd.
A závěr byl takový, že pro některé svědky je ten den blíž, než si myslí, ale pro druhé zase dál. A tím mně dostal.
Já mu pak mobilem volám a říkám mu, že není hezké, jak mluví o našem vedení a že o nich říká „Že jsou kde kdo“a že by se jim to ani za mák nelíbilo.
A že to tak nemyslel a bla bla, až nakonec doznal barvu, a že prý zrovna čte moc pěknou a poučnou knihu, kterou se nechal inspirovat, neboli že z ní čerpal podněty.
Vidíte, on je profesor a já niktoš a on se učí ode mně ??? Není to divné ???
Ale nezapomněl mi několikrát zdůraznit, abych byl opatrný. Ale proč, koho se mám bát ?? Pokryteckých lidí ??? Koho by soudili, mně, pisálka, nebo Boha, který mně vede ruku při psaní svým svatým duchem.
Bible jasně říká, „Kdo se chvěje před lidmi, ten si klade léčku“.
Do té první skupiny lidí patří i jeden mladý muž, se kterým jsme se nikdy neviděli.
On totiž četl některé z mých povídek z prvního dílu. Byl tím tak nadšen, že se rozhodl stát se Svědkem Jehovovým a dát se pokřtít. Všude na facebooku píše, že by si ty povídky měl přečíst každý. S tím mohu jen souhlasit a zároveň mu děkuji za nádhernou reklamu.
A pak tu mám ještě jednoho přítele, ale zatím nevím, kam jej zařadit.
Je to už třicet let, co mi jej Bůh Jehova vydal do rukou, abych z něj vychoval oddaného a obětavého Božího služebníka.
Tehdy jsem neměl ani tušení o tom, jaký má Bůh záměr se mnou a nakonec i s ním. Ale dnes už to vím, ale jemu to nějak uniká.
On to svoje pověření po nějaké době zavrhl, přesněji řečeno byl lidskými pastýři odkopnut, jako neužitečná ryba. Mně se to stalo také, ale pochopil jsem, že to Bůh dovolil, abych dostal pořádnou životní lekci a přestal se spoléhat na lidi, ale naučil se důvěřovat a spolupracovat s Ním
Asi před třemi lety jsem s ním opět navázal kontakt pomocí mobilu. Jej uchvátilo to, že mám zvláštní sny a on je moc a moc chtěl mít také. Do té doby sny neměl, a ani nemohl mít, protože byl po nocích pronásledován a trápen démony.
A pak se začaly dít věci!!!
Ne že by měl jen sny, ale začal je i vykládat a to je na pováženou, protože výklad snů patří Bohu.
Dostalo se mu i jiných zkušeností, například začal po nocích pronásledovat ty chudáky démony. Chytal je duchovní rukou a zavazoval do pytlů. Dále, jak tvrdí zažil zázračné uzdravení a také tvrdí, že uzdravil jednoho letitého svědka, který je náhodou mým tchánem ze dvou smrtelných nemocí.
A těch věcí s otazníkem je nespočet.
Já se na něj dříve několikrát ptal Boha Jehovy a byl jsem před ním varován.
Napsal jsem o tom již dvě povídky, které mám uschované v depozitáři. Jej osobně jsem několikrát varoval, ale bylo to stejné, jako bych bušil na vrata hluchého.
Jeho výklady snů jsou krásnou lidovou tvořivostí a zrovna tak i to ostatní.
On mi sice velice pomáhá s umisťováním povídek na blog , ale poslední dobou, ale už se to stalo i v minulosti se zabývá svou osobní činností na facebooku.
Dal si jméno „Ohnivý keř“, a oslňuje nezkušené svými zázračnými dary, a ne všichni ho baští.
Mně ty jeho zázraky, kterými se velice chlubí připomínají slova Ježíše Krista, jak jsou zapsány v Matoušově sedmé kapitole a verších 21 a 23 cituji „Ne každý, kdo mi říká : Pane, Pane,vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou : Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků ? A přeci jim pak vyznám : Nikdy jsem vás neznal ! Jděte ode mne, vy, kdo se dopouštíte nezákonnosti“.
Má ve skupince asi šedesát lidí a pomáhá jim poznat Bibli, ale co dál. Sám má k organizaci Svědků Jehovových oprávněné výhrady, kam je tedy povede ??
On ví o pověření, které jsem od Boha dostal, ale nepochopil, že byl Bohem určen k tomu, aby mi pomáhal. A tak je na tom jako Jeremiášův pomocník Baruk, kterého Jehova varoval, viz Jeremiáš : 45 kapitola.
Za poslední měsíc s ním práce velice vázne a já se na něj po roce zase optal Boha Jehovy.
To, co jsem se od něj dozvěděl mi vyrazilo dech.
Bylo mi pomocí svatého ducha objasněno, to co není vidět a byl jsem odkázán na poslední sen.
V tom snu se mi zdálo, že jsem po svém pověření měl z hluboké studny nejdříve vytáhnout utopenou krávu.
Já se tomu moc divil a nechápal jsem, jak se tam ta kráva, tedy do mého snu dostala a měl jsem pokušení to vynechat, ale nakonec jsem ten sen zapsal, tak jak jsem to viděl.
Pak jsem byl veden, abych si vyhledal dva biblické verše. První je Přísloví : 14, 27, kde je psáno „Bázeň před Jehovou je studna života, aby se člověk odvrátil od léček smrti“.
A druhý verš je z Přísloví : 20 a verš 5, cituji „Rada v srdci muže je jako hluboké vody, ale muž z rozlišovací schopností ji načerpá“.
A pak jsem to ke svému údivu pochopil.
Ta kráva, nebyla samice, ale neplodný samec, neboli „Vůl“, který se nebál Boha a bez rozlišovacích schopností se šel napít a tak se utopil.
A mě Jehova pověřil, abych jej z té studny vytáhl a vdechl mu do rypáku oživující dech, což se ve snu také stalo. A pak se ten „Vůl“, změnil na poslušného delfína, jak jsem se domníval, ale pravda je taková, že sice vyplaval, ale já neviděl, co se dělo dále, protože jsem byl pod vodou. Tam se mnou spolupracoval na vylovení něčeho, co bylo v té do žluta zakalené vodě a leželo to na dně v bahně s takovým malým radostným delfínem.
Pak jsem to hodil do rukou jednoho z přihlížejících a tím moje pověření v této věci skončilo.
A nyní můj drahý příteli Krištofe.
To, co si namlouváš je sice tvoje věc, ale v očích Všemohoucího Boha Jehovy jsi jen , zatím mrtvým „Volem“.
Sen, ale ukazuje, že si to vezmeš k srdci a začneš poslouchat a dělat, to, čím nás Jehova pověřil.
Přeji ti, abys dostal dar svatého ducha a nechal se vést.
Přemýšlej !!!
Jinak si Pan Jehova poradí i bez nás.