Celý život mám veliký hendikep, který mi svazuje ruce.
Jde o to, že jsem nikdy nepoznal, co to je láska, protože mi jí rodiče, nikdy neprojevili. Já to řešil a řeším tak, že se na věci dívám jakoby z ptačí perspektivy.
Sice se nedokážu zamilovat, ale to neznamená, že nedokáži docenit dobré jednání a oddělit jej od švindlů.
V tom mám velkou výhodu, protože nebývám zaslepen láskou a pak hořce zklamán. Jsem realista a
pragmatik. A to také neznamená, že nemám city, naopak, akorát se nedokážu slepě zamilovat. Také mám bohaté životní zkušenosti, které využívám pro posouzení, a to také neznamená, že jsem vypočítavý.
Dokáži být obětavý a empatii prožívám daleko silněji, ale asi jinak než je u lidí dnes běžné.
To vše dnes považuji za velkou výhodu. Jsem na tom jako slepec, který má vyvinuté určité smysly, které plně nahradí oči, možná že tím mám mnohem víc.
Jednou jsem viděl film, ve kterém jistého starého indiána, který byl šamanem a měl schopnost vidět budoucnost, bílí dobyvatelé oslepili. Ale jeho to netrápilo, protože jak říkal, od té doby vidí daleko zřetelněji.
Já tento můj hendikep úspěšně využívám při zkoumání Bible. Zatímco jiní jsou přemoženi city, já vše posuzuji z nadhledu. To může vést k nedorozumění a někteří v tom můžou vidět něco víc, protože moje chápání je jiné.
Dokonce to vedlo k tomu, že jeden můj přítel ve víře, mne odsoudil, protože on má rád, když mu někdo lechtá uši, ale to já nedělám, ale mohl bych se také přetvařovat. Ale nemám to zapotřebí a bylo by to v rozporu s mou povahou.
To znamená, že jsem v jeho očích protivný až nepříjemný, ale upřímně jednám na rovinu.
Nejvíce se můj rozpor s druhými projevuje v pochopení toho, co se píše v Bibli.
Zatímco tam jiní vidí lásku a jiné skvosty, tak já úplně něco jiného, i když tam láska také je, ale jiná než jí chápou druzí.
Když si pozorně, do hloubky prostudujete v Bibli hebrejská písma, neboli „Starý zákon“, tak nakonec možná dáte za pravdu katolickým učencům, kteří tvrdí, že židovský Bůh Jahve je velice krutý a že s ním nechtějí mít nic společného. Paradoxem je, že jejich dějiny jsou ještě krutější, ale to už vidět nechtějí.
To i ono posuzuji s nadhledem a hledám rozumový důvod pro jednání Boha i katolíků. To vede k tomu, že nemusím zavírat oči před fakty, naopak vidím události v širším kontextu a jsem uchráněn před zklamáním, protože si nic nemusím namlouvat.
Věci se mají tak a tak a já to můžu správně pochopit a využít.
Ve svých povídkách jsem toho o událostech „Starého zákona“ napsal již dost.
Nyní se v této úvaze zaměřím na „Nový zákon“ a na osobu Ježíše Krista.
Nový zákon je plný slov o lásce, kterou nám lidem, svými skutky projevil Ježíš. Ale není tam ani jediné slovo, které by on napsal. Všechno je napsáno jeho učedníky a to zprostředkovaně. Každý to psal ze svého pohledu a tak jsou jejich zprávy o stejných událostech trochu jiné.
Kritici v tom vidí rozpory, ale já naopak originalitu, která není upravená a zfalšovaná.
Ano každý z Ježíšových učedníků byl povahově zcela odlišný od druhých, a přesto měli něco společného a to něco já hledám, protože mám za to, že je to klíčové.
Ale ještě se vrátím k Bibli.
Opomenu tu sladkou omáčku a zaměřím se na to podstatné.
Když se učedníci ptali Ježíše, proč používá podobenství, když hovoří k zástupům, tak Ježíš odhalil karty a říká: „Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledí a hledí marně, slyší a slyší marně, ani smysl toho nechápou, a plní se na nich Izajášovo proroctví, které říká: Slyšením uslyšíte, ale smysl toho nepochopíte, a pohleďte a budete hledět, ale rozhodně neuvidíte. Vždyť srdce těchto lidí se stalo nevnímavým a poslouchali ušima bez odezvy a zavírali oči, aby očima nikdy neviděli a ušima neslyšeli a aby smysl toho nepochopili svým srdcem a neobrátili se zpět, a já je neuzdravil“. Viz Matouš 13 : 13 až 15
Důsledkem toho se stalo, že tito upřímně věřící lidé, byli za několik roků římskými vojsky zmasakrováni.
Na jiném místě Ježíš říká: „Kdo má větší náklonnost k otci nebo matce, než ke mně, není mně hoden, a kdo má větší náklonnost k synovi nebo k dceři, než ke mně, není mně hoden. A kdokoli nepřijímá svůj mučednický kůl a nenásleduje mně, není mě hoden. Kdo nalézá svou duši, ztratí ji, a kdo ztratí svou duši kvůli mně, nalezne ji“. Viz Matouš 10 : 38 až 39
Tato Ježíšova slova jsou rozhodně něco jiného, než co dnes hledají lidé v křesťanských církvích.
Každý si chce žít v klidu a pohodě a Bože dej a Bože přines a pak se tlačí do nebe, aby to Bůh k nim neměl tak daleko.
Bůh však není naším sluhou, ale naopak očekává od nás obětavost a ocenění za ty mnohé dary, které pro nás utvořil.
A tak jsou na místě slova, která řekl Ježíš.
Až přijde Syn člověka, najde na zemi víru???
Ale jakou víru bude hledat?? Na světě žijí miliardy lidí, kteří tvrdí že jsou věřící. Jak On pozná, kdo má víru pravou a kdo domnělou???
Vidíte a proto já hledám ten klíč.
Pokusím se to znázornit tím, co lidi dnes nejvíce zaměstnává.
Všimli jste si toho, jak vypadá „Covid-19“???
Je to v pravdě kulovitý útvar, který má mnoho zajímavých výrůstků. V podstatě vypadá jako podvodní mina, která byla používaná během II. světové války. Když se loď dotkla toho výčnělku, tak došlo k výbuchu.
U tohoto viru jsou ty výrůstky docela členité a plní zajímavý účel. Každý ten výrůstek je v podstatě klíčem, který přesně odpovídá tvaru plicních buněk člověka. Virus má klíč a buňky jsou zámkem.
Když dojde ke kontaktu, tak si virus otevře buňku a vnikne do ní. Má to ještě usnadněné tím, že nemá DNA, ale jen RNA. To znamená, že tělo nepozná, že se jedná o cizí organismus a tak se nebrání. Vir pak převezme DNA hostitele a dílo zkázy započne. Také to znamená, že virus může nekonečně mutovat a mutovat a tak léky, které pomohou jednomu člověku, se u druhého stanou neúčinnými.
Ještě štěstí, že to Bůh zařídil tak, že neexistuje nemoc, která by vyhubila lidstvo, protože i buňky v plicích mohou být trochu odlišné. To znamená, že ten virus si odemkne 99 procent lidských plicních buněk, ale ne 100 procent. Je v tom trochu genetika.
Jedna trochu pomatená sestra tvrdí, že Svědkové Jehovovi jsou geneticky nadřazení. Ale tady to neplatí, protože na „Covid – 19“ umíráme také.
A velice podobné to je s vírou v Boha a jejím uplatněním.
Akorát, že to asi není v genetice, ale použil bych cikánské označení, které zní „Gážo“, to znamená „jiný“.
Z toho plyne poučení, že Bůh vybírá své služebníky, tedy ty, kteří přežijí následující roky utrpení, které jsou před lidmi, jistý složitým klíčem. A aby ten klíč byl účinný, tak nositel zámku musí být „JINÝ“, než ti ostatní lidé.
Ono to na něm na první pohled není vidět, ale v jeho víře, pokud jí poctivě uplatňuje, ano.
Ostatní lidé, v jiných náboženských uskupeních, jsou také jiní, než Svědkové Jehovovi. Tím nechci říci, že Svědek Jehovův to má jisté, tak to ani náhodou, ale ti ostatní mají v srdci jiné zámky.
Myslí si, že Ježíš je jejich Pánem a „Bohem“, ale opomněli jednu maličkost.
Ježíš totiž říkal „nikdo nemůže přijít ke mně, pokud jej nepřitrhne můj Otec“.
Kdo tedy má ty správné klíče k srdcím Ježíšovým učedníkům. Ježíš je nemá, ale jeho Otec.
Jeho Otec je Hebrejský Bůh Jahve.
Ano ten, kterého jsi Ty odkopl a nahradil jsi jej Marií, nebo jeho jméno, které máš považovat za svaté, jsi zaměnil za pohanského boha Hospodina, nebo za různé tituly, které má i Ježíš.
Kdyby někdo takto jednal s tebou, co by asi mohl očekávat???
A pokud On uvidí, že tvé srdce má ten správný tvar, tak je otevře. V opačném případě se na tobě splní Izajášovo proroctví.
Já za to nemohu, tak je to v Bibli dáno a problém máš ty a já také.
Pokud jsi člověk, tak zahoď předsudky a poctivě a pokorně si nech poradit, a když ne, tak ne.
Ono to je tak, jak říkal Ježíš. „Dobrá zpráva o království se má kázat všem národům a potom přijde konec“. Není to tak, jak se o to snažili naši otcové „ohněm a mečem“. Pokud jsi spokojen s tím, co máš, tak ti to nikdo brát nebude, ani tě do ničeho tlačit.
Nakonec to bude Ježíš, kdo tě posoudí, zda jsi ovce, nebo kozel, protože dostane od svého Otce ten správný klíč.
Pěkný den.