4.10.2021
Kdo tvrdí že není hříšný, tak podle Bible lže.
Hřích je totiž spjat s naší nedokonalostí, kterou jsme geneticky získali od našeho prapředka Adama.
Projevuje se tak, že člověk upřímně chce konat dobré věci, ale nakonec je z toho jen zklamání.
Jen si vzpomeň, kolikrát sis slíbil, že od nového roku už nebudeš kouřit, opíjet se a koukat po jiných ženách atd, atd.
Já jsem na tom stejně, tak jako všichni.
Dokonce i apoštol Pavel si sám nad sebou povzdechl.
Římanům 7 : 22 – 25;
„Podle člověka, jímž jsem ve svém nitru, mám skutečné potěšení v Božím zákoně, ale ve svých údech spatřuji jiný zákon, jenž válčí proti zákonu mé mysli a vede mě do zajetí zákona hříchu, který je v mých údech.
Já ubohý člověk ! Kdo mě vyprostí z těla podstupující tuto smrt ?
Kdy Bůh stvořil Adama , tak o hříchu nebyla řeč.
To však neznamená, že byl Adam bez povědomí, protože dostal svědomí, které se také okamžitě ozvalo.
Projevilo se to tak, že si uvědomil, že je nahý a snažil se svoje vzbouření proti Bohu nějak zakrýt.
Vinu házel na ženu a nakonec i na Boha, protože mu jí dal.
Psaný zákon byl dán jen Izraelitům, ale to neznamená, že ostatní národy nebyly za své jednání odpovědni
Římanům 2 : 13 – 15;
„Před Bohem totiž nejsou spravedliví ti, kteří zákon slyší, ale za spravedlivé budou prohlášeni ti, kteří zákon činí.
Kdykoli totiž lidé z národů, kteří nemají zákon, činí přirozené věci zákona, tito lidé, ačkoli nemají zákon, jsou zákonem sami sobě.
Právě ti projevují, že mají záležitost zákona napsanou ve svém srdci, zatímco s nimi jejich svědomí vydává svědectví a oni jsou svými vlastními myšlenkami obžalováváni, nebo též omlouváni.“
Problém je však v tom, že si člověk dokáže svědomí krásně ochočit a u křesťanů, kteří mají i zákon to není jiné, spíše naopak.
Bůh to mohl po vzpouře Adama nechat tak a on by časem umřel a jeho potomci také, aniž by se s nimi někdo trápil.
Ale protože Bůh je spravedlivý a uznal, že za Adamův hřích jeho potomci nemohou, tak jim dal šanci. Ale nemohl jen tak zbůhdarma věc vyřešit tak, že by vymazal genetické poškození Adamových potomků. To by vedlo k tomu, že by se rodili dokonalí, ale to z mnoha důvodů nešlo.
A tak Bůh stanovil pravidlo, které říká;
Římanům 6 : 23 a
„Mzda, kterou platí hřích, je totiž smrt.“
Pokud člověk zemře, tak zaplatil a je v Božích očích bez viny a to znamená jen jedno. Nikdo jej už nikdy po smrti nebude trápit. Mohl by klidně spát ve smrti věčně.
Římanům 6 . 7 ;
Kdo totiž zemřel, je zbaven svého hříchu.“
Tady vzniká vážný problém pro lidi, kteří věří, že člověk má nesmrtelnou duši.
Tato nauka je v naprostém protikladu vůči tomu, co říká Bůh a Ježíš Kristus v Bibli.
Podle učení Bible je člověk smrtelný a v podstatě stejný jako prasátko. Zemře, nic neví a nikdo jej nikde netýrá, ani to nemá v úmyslu. Můžete ho vařit, smažit i pražit a jemu je to jedno, protože nic nevnímá.
Žalm 146 : 3 – 4
„Nevkládejte důvěru v urozené, ani v syna pozemského člověka , kterému nepatří záchrana.
Jeho duch vychází, on jde spět do své zemské půdy, a v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky.“
A kdyby Bůh neposlal Ježíše, tak by to byla pro lidi konečná stanice, jako pro to prasátko.
Smrtí Ježíše Krista se mnoho změnilo.
Všichni lidé, mají jeho obětní smrtí naději na věčný život,
Římanům 5 : 19 ;
„Vždyť právě jako neposlušností jednoho člověka bylo mnozí učiněny hříšníky, podobně také prostřednictvím poslušnosti jednoho budou mnozí učiněni spravedlivými.“
Ano mnozí, ale ne všichni.
Než Ježíš přišel na zem, tak Izraelité věřili, že pod vládou Mesiáše budou vzkříšeni k novému životu na zemi.
Když přišel Ježíš, tak se naděje jeho současníků radikálně změnila.
Ježíš jim vysvětlil, že mohou jít k Bohu do nebe, Ale k tomu potřebovali, aby jim byli odpuštěny jejich hříchy ještě před smrtí.
U ostatních lidí to bylo jedno. Smrtí zaplatí za své hříchy a ať tomu věří, nebo ne, budou během Ježíšovi vlády vzkříšeni k životu na zemi.
Jehova vybíral velice důkladně a ještě po dvou tisících letech není vybráno.
A opět ti lidé, kteří žili v tomto období temna a mysleli si, že půjdou po smrti do nebe se najednou ocitnou opět na zemi. Budou ve svých tělech se svými touhami a zvyky, ale hřích za který zemřely se jim nepočítá.
Ale bude se jim počítat to jak budou žít po vzkříšení.
Budou moci využít Kristovu oběť, ale pokud budou hřešit vědomě a bez pokroku, tak zakusí druhou smrt.
Je tu totiž hřích ducha, a na ten se odpuštění nevztahuje a tak ani vzkříšení.
Takoví lidé jsou v prachu, nebo se tam dostanou a to je jejich konec, aniž by je někdo, někdy týral, nebo se jimi zabýval.
Tímto hříchem se provinily židovští náboženští vůdci, jak to popisuje Matouš ve 23 kapitole.
Ježíš jim říká ;
Matou 23 : 33
„Hadi, potomstvo zmijí, jak uprchnete před soudem gehenny ?
Matouš 12 : 31
„Proto vám říkám : Hřích a rouhání všeho druhu bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti duchu nebude lidem odpuštěno.
Kdokoli například mluví slovo proto Synu člověka, bude mu odpuštěno; kdokoli však mluví proti svatému duchu, nebude mu odpuštěno, nikoli, ani v tomto systému věcí ani v budoucnosti.“
Jak toho lze dosáhnout?
Ježíš o tom mluvil v souvislosti s tím, že jej farizeové obvinili, že vyhání démony prostřednictvím Belzebuba.
To znamená, pokud někdo vědomě převrací zkutečnosti je v nebezpečí.
Další jednání, kdy se člověk může dopustit tohoto hříchu je zapsáno v 1. Korinťanům 11: 27- 29
„Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete tento pohár nehodně, bude vinen vzhledem k tělu a krvi Pána.
Nejprve ať se člověk po pečlivém zkoumání schválí, a tak ať jí z chleba a pije z poháru.
Kdo totiž jí a pije, jí a pije soud proto sobě, jestliže nerozlišuje tělo.“
Dalším takovým hříchem je například víra v nesmrtelnou duši. Je tomu tak proto, že tato nauka byla do Bible zapsaná pod vedením svatého ducha, zrovna tak jako i jiné nauky.
Pokud máš Bibli a přečteš si například verš z Ezekiela 18 : 4;
„Pohleďte, všechny duše patří mně. Jak duše otcova, tak rovněž duše synova patří – mně.
Duše, která hřeší – ta zemře.“
A to nejhorší co nás může potkat je, že budeme Ježíšem na konci velkého soužení označeni za kozli.
Matouš 25: 31 – 32 a 46
„Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na svůj slavný trůn.
A budou před něj shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých, právě jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
A tito odejdou do věčného odříznutí, ale spravedliví do věčného života.“
Takže když to poctivě shrnu, tak věc se má asi tak.
Když jsem před čtyřiceti lety kamarádům se kterými jsem pil jak duha, běhal za ženskýma a pral se jako ďas vyprávěl co jsem se dozvěděl z Bible, tak jsem sklidil jen opatrný posměch.
Pak jsem se velice snažil podle pokynů svých učitelů žít, ale protože jsem hříšná duše, tak jsem se v projevování ovoce svatého ducha daleko nedostal.
Trpěl jsem jako pes uvázaný nakrátko u boudy a nakonec mě Svědkové vyhodili, ačkoli jsem se ničeho nedopustil, vyjma toho, že každému otevřeně řeknu co si o něm myslím,vidím věci, která Svědkové vidět nechtějí a držím se slov svojí maminky, která mi vštěpovala do srdce jednu důležitou zásadu, která zní „Jen Boha se boj.“
Matou 10 : 28;
„A nemějte strach z těch, kteří zabíjejí tělo, ale spíše mějte strach z toho, kdo může zahubit duši i tělo v gehenně.“
Moji bývalí kamarádi se mezi tím uchlastali ke smrti a budou vzkříšeni a tam zjistí, že já tam nejsem.
Já už jsem se s tím smířil, ale svěřil jsem to Bohu.
Každý se v podstatě projeví a to tak, jak reaguje na dobré poselství o království, které po celém světě oznamují Svědkové Jehovovi. Já byl tak horlivý, že jsem pomohl asi padesáti lidem stát se Svědky Jehovovými.
Matouš 24 : 14
„A tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celém světě na svědectví všem národům; a pak přijde konec.“
Až tedy u vás znova zazvoní, tak jim přibouchněte dveře, nebo je rovnou shoďte za schodů, ale tím Ježíšovi ukážete, kdo ve skutečnost jste.
Já vám říkám pravdu, i když mě oni vyhodili jako prašivého psa, protože prý mám na svědomí sedm smrtelných hříchů.
Ale vy, když propojíte jejich správné biblické nauky s vašimi nádhernými vlastnostmi, tak máte vyhráno.
Přeji vám úspěch.
Váš Smoke