15. 9. 2020
V této povídce shrnu události asi tří týdnů, protože jsou velmi zajímavé.
Už jsem psal, že jsem se svým přítelem navštívili našeho bývalého pastýře, který je akademickým malířem.
Ukazovali jsme mu nové obrázky z naší literatuře.
Opět všechno bagatelizoval, což je u něj obvyklé.
Nakonec jsem jej vyzval, aby v duchu SV z května 2019 šel na policii a nahlásil, že opomenul vyhovět zákonu a nenahlásil prodej marihuany nezletilým lidem v našem obvodu. Dle zákona to bylo a je jeho povinností, jinak mu hrozí 3 až 6 let za ostnatým drátem..
On tvrdil, že ta věc je již vyřešená a šel a oznámil našim dnešním starším, že já rozděluji sbor tím, že všude ukazuji nějaké obrázky a navíc píšu povídky.
A oni nelenili a hned vyslali dva, aby mě nachytali v řeči a měli proti mě usvědčující svědky.
To se naučili od farizeů, kteří poslali neužitečné muže, kteří se Ježíše ptali, jestli se mají platit daně.
Já už to s nimi zažil asi před dvaceti lety.
To byl také jeden, který toužil být cestujícím dozorcem. A tak mu dali úkoly. Vyloučíš toho a toho, ale hlavně Smouka, protože on ví, a to je velký hřích.
On to ochotně udělal, ale měl slabinu, protože všechno vykecal a tak jej nakonec vyloučili, jako odpadlíka. Píšu o tom v povídce „Je to možné odpustit?“
A když přišli tito nový čekatelé, tak jsem je trochu zaskočil.
Začal jsem jim klást otázky.
Ptám se toho mladšího eléva, co by dělal, kdyby mu někdo z jeho nadřízených zneužil synka.
Prý by to ohlásil i policii.
Pak jsem mu začal ukazovat ty hrůzy z naší literatury. Kroutil se jako had a ten druhý jej se zájmem pozoroval, protože jemu jsem je ukazoval už před půl rokem, a on to viděl, a také to doznal.
Ten mladík pak mi položil otázku, zda i v textu vidím něco závadného. Ano o to jim šlo, ale já sice toho vidím mnoho, ale řekl jsem mu že text je v pořádku.
Nakonec jsem se jej zeptal, jak on vnímá ten Ježíšův trůn s řezbami démonů.
A prý, že je to stejné, jako když byly v chrámu vyřezaní andělé.
V podstatě má pravdu, ale s tím rozdílem, že ty andělé v Božím chrámu tam byly vyryty přímým nařízením Boha a znázorňovaly tu skutečnost, že Jahve používá anděli k práci, dle své vůle, neboli, že se o ně opírá.
Ty bůžky na údajně Ježíšově trůnu, tam nakreslili lidé, a tím porušili desatero přikázání a to v té nejdůležitější části.
Ježíš se ve své vládě opírá o Boží anděli, protože mu byly Jehovou podřízeni a ne o bůžky Štěstí a Osudu.
Tito démoni, jsou podřízeni Satanovi, nebo Belzebubovi, který je vládcem démonů.
Ti, kteří to tam nakreslili a také ti, kteří s tím z jakéhokoliv důvodu souhlasí, nebo tvrdí kdoví co, jsou chyceny do pasti a mají neodpustitelný hřích.
Zeptal jsem se ho, koho hájí.
Víc už toho říci nestačil, protože jsem je vyhodil na ulici, s tím, ať šetří dechem, protože tuto záležitost řeším s odbočkou.
A ne s jednou, obeslali jsme asi sto deset odboček. Většina to přijala, ale neodpověděl nikdo. Ale to nevadí, my je budeme neustále bombardovat a uvidíme.
Mezi tím jsem od přítele získal adresu velice aktivního katolického právníka a já jej chci navštívit a poprosit jej, aby se toho svinstva, které se děje mezi Svědky Jehovovými ujal.
Minulý pátek jsem jel opět na chalupu a na té Plzeňské prorocké křižovatce vidím, že vedle mne, v pravém pruhu stojí auto s číslem 3 K 7 9998 .
Já si v duchu říkám těch čísel už bylo dost, už si jich všímat nebudu.
Pak naskočila zelená a já se rozjel, ale v pravém pruhu, ten, který stál jako první zaspal.
A ten s tím zajímavým číslem začal troubit, jako by mu šlo o život. Hned mi to došlo, že to je kvůli mě.
Druhý den jsem jel do Tábora pro prasátka a také na křižovatce vedle mě stojí auto se zajímavou značkou. A ta byla 6 C 6 9998.
Hodil jsem to za hlavu.
Když jsem se v pondělí vracel domů, tak jsem zastavil za Plzní na odpočívadle, abych si dal kafe.
A přede mnou stojí auto s číslem 3 K 3 7227 .
Trochu mě to vyvedlo z míry, ale říkám si, nebudu si toho všímat, protože mi Bůh skrze čísla ukázal dost na to abych pochopil, co mám dělat.
Po chvíli to auto odjelo a já vyjel také. A prví auto, které jelo proti mě mělo na značce napsáno.
Hádejte . Tak já vám to prozradím, bylo tam napsáno „PSE.“
A už jsem byl doma a s chutí se zasmál.
Satan se snaží vždy, a za všech okolností Boha Jehovu napodobovat, a tak to zkusil i tady. A když to nevyšlo, tak se podepsal.
Pak jsem měl velice zvláštní sen, ale zatím nevím, co znamená.
Viděl jsem mimozemské květiny, které rostli schované v prohlubních. Byly fialové, modré a červené. Ty květy měly mnoho tyčinek a na nich rostly různé drahokamy.
Bylo mi řečeno, ať je nechám v klidu růst a sklízet se budou až za tisíc let.
Mezitím jsem prasátka ubytoval ve chlívku. Ráno se jdu podívat a oni nikde.
Zběhal jsem celou zahradu, asi dva hektary a smířil se v duchu s tím, že jsem vyhodil deset tisíc.
Nakonec se syn podíval do chlívka a oni si hověly pod dřevem.
To se mi ulevilo a ze srdce jsem poděkoval Bohu, prostřednictvím Ježíše Krista.
Já si myslel, že jsem z těch čísel vyčetl vše podstatné, ale časem jsem zjistil, že to nejdůležitější číslo na mě teprve čekalo.
Pochopil jsem to ve chvíli, když jsem dostal telefon na advokáta.
Já mu zavolal a on mi odpověděl, že rád, ale hodina konzultace mě bude stát 3 600 korun českých.
A protože je z Karlových varů. tak mi došlo, že to je ten člověk, kterého mi Bůh ve snech ukazuje, protože jeho číslo, pokud odstraním ty nuly, je 3 K 6.
Píšu o tom ve své povídce III. dopis pro advokáta.
A ačkoli se můj přítel z tohoto spojení zhrozil a tvrdil, že ten advokát se mnou nebude nikdy spolupracovat a to ani za peníze, natož zadarmo, ukázalo se, že nemá pravdu. Chce pomáhat a to grátis. To jsou věci, že. Já o svých snech vůbec nepochybuji , ale o přítelových stále více.